Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe- 23.Manželství a rodina

Odkaz

23. MANŽELSTVÍ A RODINA

Rodina-grafika

Důraz na manželství a rodinu zdaleka né náhodně podobný důrazům církve „Mormonů“(1.) je v CASD znám široko daleko.Ellen Whiteová popsala na toto téma mnoho papíru i osobní korespondence, kde se z pozice Boží vměšovala až do intimních oblastí členů (2.) Paradoxní je mít dopodrobna napsané rady do oblasti manželství od někoho, kdo byl s manželem v silném rozporu, žil od něj část života odděleně a jeho děti vychovali jiní lidé, nebo chůvy.(3.)
Je zajímavé pozorovat fakt, který se nevyhýbá žádné církvi a to kult dítěte,(4.) který když je postaven proti dogmatům věrouky, tak dítě povětšinou vyhraje.(5.)
————————————————————————————————————————————–
(1.) Některé práce na studium sekt berou za minimální pozitivum –důraz na rodinný a harmonický život-vi.str. 13.
http://slideplayer.cz/slide/2882132/
Viz-.Příručka pro rodinu od Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů (známé jako Mormoni)

https://www.lds.org/bc/content/shared/content/czech/pdf/language-materials/31180_ces.pdf?lang=ces

která se jen v málu liší od knihy CASD- Adventní domov
http://www.ellenwhiteova.cz/adventni-domov/
(2.) „Byl mi ukázán celý jeho život od mládí, a kdybychom se byli modlili, Bůh by nás nevyslyšel, neboť ve svém srdci skrýval nepravost. Následujícího rána tento člověk přišel pro nás, abychom se za něho modlili. Vzali jsme ho stranou a řekli, že je nám velice líto, že musíme jeho prosbu odmítnout. Sdělila jsem mu svůj sen a on uznal, že je pravdivý. Ve svém životě již od svého mládí prováděl sebeukájení a v této praxi pokračoval i ve svém manželském životě, ale řekl, že by s tím chtěl skoncovat. „
E. G. Whiteová -Svědectví pro církev č.2.T 350
(3.) Měla problémy v manželství. V některých obdobích museli ona a její manžel pracovat odděleně. Někdy také nevycházela se svými dětmi. Měla sklon upřednostňovat svého syna Willieho. Druhý z jejích synů, který se dožil dospělého věku, v určitém období svého života odpadl od víry….
G.Bradford -Proroci jsou lidé str.87 –vydalo nakl. Advent 2007
V roce 1879 se Ellen Whiteová vyjádřila, že její manžel není „fyzicky ani duševně způsobilý“ k tomu, aby ostatním poskytoval rady a doporučení.- V The Judgment (Battle Creek: str. 29, 1879).
Určitou dobu si dokonce kladla otázku, zda je vůbec „normální“. EGW Lucindě Hall (16. května 1876), dopis 66, 1876, EGWE.

(4.)“ Kult dítěte, kdy se mu snažím ve všem vyhovět, se pak promítá do toho vztahu těch dvou lidí. Ten, kdo má na dítě vliv nebo si ho chce koupit, nemyslím jenom ve smyslu finančním, ale že mu dává zábavu, pak vlastně nemá možnost ho ovlivňovat. Nemá možnost ho v pravém slova smyslu vychovávat, někdy mu něco zakázat.“
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc.
(5.) Není divu, že např. přes všechny příkazy ke svěcení soboty je možné např. někde v ten den vidět u modlitebny trampolínu a skákající děti.

 

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe- 22.Křesťanský způsob života

22. KŘESŤANSKÝ ZPŮSOB ŽIVOTA

commonsense

„ Odsuzovali ho – dnes bychom řekli jako přílišného liberála – a málo si přitom uvědomovali, nakolik Ježíš svým důrazem na vnitřní postoj činí mnohdy cestu víry náročnější, než šikovní experti na plnění (a legální obcházení) předpisů.“

T.Halík – Oslovit Zachea

  Normy křesťanského vkusu a krásy citované ve věroučném bodu CASD č. 22 se, žel, často odvozují z norem puritánského hnutí Ameriky 18. století. Opět odvozené stylem common sense se zvýrazňují spíše vnější než vnitřní postoje. A tak není divu, že se adventismem i v Čechách prohnala vlna jednotných “úborů” (1.), jednotných účesů, jednotného stravování, jednotného pohledu na kulturu. Některé z těchto vidění, jak se co má nosit a užívat od E. G. Whiteové převládají v nezměněné formě v doporučených spisech až do dneška, aniž by někdo nahlas řekl: “Toto byl pouze osobní, chybný názor autorky.” Aby ne. Zaštítění se slovy: “Viděla jsem“ či Bylo mi ukázáno”, (2.) dopředu zajišťuje autorku proti jakémukoliv dalšímu biblickému nebo rozumovému hodnocení.

Klasickou ukázkou v praxi je nenošení náušnic ještě v nedávné době v CASD. Nikdo z teologů CASD se neodvážil otevřeně popsat, že např. příkaz sundat náušnice ve SZ neměl nic společného se znaky pravé křesťanky, ale s podmíněným kultem dané doby a znakem amuletů, které v dnešní době ztrácí význam. (3.) Dnes se tato praxe samozřejmě v tichosti přešla snad s pocitem vzdoru členů, jak ohromně je reformovaná církev. Žel, je to strašně málo proti dalším výrokům. (4.) Jak si to pak srovnat coby člen se svým svědomím např. v době, kdy probíhá např. mistrovství v hokeji, s citáty “prorokyně” zaměřenými proti sportu? (5.)

Což teprve hudba – kde pojem “jasná harmonie” svazoval kulturní rozvoj členů. Dnes si to již (samozřejmě) člen „obejde“ a v klidu si doma poslechne svůj oblíbený zakázaný jazz, zajde si na dobrý film do kina, nebo se zapíše i se svými dětmi do tanečních.

Proč by také ne? Ale proč v praxi stále ”neoficiálně” a navzdory církevnímu řádu CASD ?

——————————————————————————————————————-

(1.) Manželka kazatele Gajduška z Pardubic……… ušila ženské šaty přesně podle zdravotního návodu prorokyně Whiteové. Byly tak nevzhledné a beztvaré, že sama tvůrkyně se nad nimi zhrozila, ale maminka je přesto hrdě nosila na znamení své víry.  Naštěstí dlouho nevydržely.      M. Šlechta – Vzpomínky I., 2010,  str.7.

(2.) Nemůžeme schvalovat zábavy jako tanec, hraní karet, šachy, kulečník a podobné, poněvadž je nebesa odsuzují. E.G. Whiteová, 1T51

(3.) Viz např. Biblický slovník A.Novotného –  hesla: Náušnice – amulety – náramek

http://biblickyslovnik.pleva.info/#Amulety, http://biblickyslovnik.pleva.info/#Náramek, http://biblickyslovnik.pleva.info/#Náušnice

Amulety

[v bibli *halže, náušnice a p.] byly drobné ozdobné předměty, o nichž starověký člověk věřil, že chrání před vlivem démonů a temných mocí. Zvláště v Egyptě bylo nošení amuletů velmi rozšířeno. Egyptský skarabeus, vzniklý původně z pečetítka, je oblázek, podobající se posvátnému brouku [ateuchus sacer]. Egyptského nebo východního původu jsou mnohé jiné amulety, zobrazující božstva [na př. měsíc]. V Palestině ukázaly vykopávky častý výskyt kostěných tyčinek, zobrazujících zbraň proti nástrahám zla. O náušnicovitých amuletech mluví Gn 35,4 a Iz 3,20. O měsíčkovitých opět Sd 8,21n [*Halže]. Víra v působnost amuletů se protiví pravé biblické zbožnosti. Objevuje se v dobách znevěrnění lidu Božího.

 

 Náramek

[náramnice], kovový, obyčejně stříbrný nebo zlatý ozdobný kroužek, případně vykládaný drahokamy a nošený na paži muži i ženami. Služebník Abrahamův daroval Rebece n. obzvláštní váhy [Gn 24,22.30.47]. Izraelci na poušti věnovali n. ke zhotovení posvátných nádob pro stánek úmluvy [Nu 31, 50]. Ez 16,11 připomíná, že si Hospodin ozdobil lid judsky mezi jiným i n., aby tak obrazně naznačil Boží dobrodiní, jehož si lid nevážil. Podobal se nevěstce, jež přijímala n. od opilých pohanů [Ez 23,42].

(4.) Písmo jasně ukazuje, že nošení šperků není v souladu s Boží vůlí.– církevní řád str.131  (prosím) “revidované” vydání z roku 2010.

(5.) Bylo mi ukázáno, že toto je cesta, kterou by se měla ubírat věřící mládež, ale že tak nečiní; lépe jim vyhovuje spolčování s hříšníky ve sportu a radovánkách.

                                 E .G. Whiteová – 62. Mládež je povolána k získávání duší (MYP 204)

 

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe – 21.Křesťanské zprávcovství

magnet_and_dollars_b

 

Jakmile jde o peníze, jsou všichni lidé stejného náboženství.

Jan Hus

  Určitě je v pořádku, pokud se jakékoliv společenství dohodne na dobrovolném způsobu financování své činnosti i misijních aktivit, nicméně zaštiťovat to “určitou nedobrovolnou formou”, že je to dodnes Bohem nařízená biblická desetina, je opravdu podivné. (1.)  Není divu, že členové při tak velkých částkách chtějí vědět, co se s jejich penězi děje a vyžadují transparentnost. (2.) Praxe v posledních letech je i taková, že si samotní členové financují anonymně své vybrané aktivity a dary, charitativní nadace atd. nad rámec příkazů GK, kde se ukazuje, že je z peněz obyčejných členů financováno často fundamentalistické pojetí adventismu a  vydávání tiskovin, platy webových administratorů, portály, činnost organizací, které nechtějí transparentně přiznat, odkud peníze čerpají, přesto rozesílají knihy E. G. W.  zdarma.

Už jen důkazové verše této 21. preambule CASD (3.), co se týká NZ, mluví úplně o něčem jiném, než o odevzdávání desátků od členů. Ejhle, jakoby náhodou chybí verše, které popisují ve SZ,  Dt 14:24-26: Bude-li však místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam umístil své jméno, od tebe příliš daleko, takže tam nebudeš moci donést desátky z toho, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal, můžeš je zpeněžit. Peníze zavaž, vezmi s sebou a vydej se k místu, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil.  Za ty peníze tam pořiď vše, nač budeš mít chuť – hovězí, skopové, víno, pivo nebo cokoli budeš chtít. Jez to tam před Hospodinem, svým Bohem, a raduj se s celou svou rodinou. (překlad – B21) Pokud by toto začali praktikovat členové, asi by se vedení GK podivilo.

Adventismus, který převzal systém desátků (a nejen to) i  s odůvodněním od zakladatele Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů (tzv. mormonů) Smitha (4.), a který byl od samého vzniku znám svými sbírkami, vydává poměrně často i dnes na mnohé soboty oběžníky s finanční výzvou nad rámec desátků.

Další v praxi používanou větou i zpoza kazatelen je to, že desátky by měly odevzdávat i vdovy, a to dokonce z hrubé mzdy svých příjmů. Což je opravdu drsná realita ve srovnání s verši Dt14,28-29, kde je desátek posouván od levitů na vdovy a sirotky. U členů, kteří  se potýkají s problémem nízkého důchodu, pobírají podporu v nezaměstnanosti, je neřešitelnou otázka dědictví nebo velkých darů … a sice jak s minimálním příjmem dát z drahého daru desátek, který je pro rodinu likvidační, pod tlakem „zkoušky víry v penězích“ se mohou projevovat psychické následky, že málo věří = málo dávají. (5.)

Jaké bylo rozčarování členů, že dávno není a nebylo pravdou v ČR (Slovensko a Moravu nevyjímaje), že členové platili desátky, aby se tak nepobíralo ani koruny od státu, neřku-li od komunistického režimu. (6.)
——————————————————————————————————————–

(1). http://desatky.webzdarma.cz/8.html

 

Russell E.K. – Měla by církev učit desátky?

http://desatky.webzdarma.cz/rus.pdf

http://desatky.webzdarma.cz/optim/29.pdf

(2.) Aby ne. Nejedná se o malé částky. Např. v roce 2007 byly odvody v ČS+MSS+SZ CASD celkem 229 281 026,-Kč

http://www.casd.cz/wp-content/uploads/other/art5933/2012112526vupI44hospodar.pdf

(3.) Církevní řád str.151.

(4.) http://www.apologet.cz/files/attachments/file/452-1-d.p_franc_2012.pdf

             str. 131-132

(5.) Pro ty co spěchají, doporučuji od 14:42 minuty. MUDr. Zuzana Kasalová – pracuje v psychiatrické poradně, má zkušenosti s pacienty z křesťanského prostředí.

https://www.youtube.com/watch?v=Z6h_pFi9CUs

(6.) Národní archiv, fond SÚC, karton 23,7, dokument 1951  T98/51- S „Výkonnostní odměny duchovních všech církví“

    Např. v roce 1987 je částka poukázaná předsedům církve a tajemníkům jednotlivých sdružení a Československé unie církve adventistů  vyšší,než částka určená představitelům mnohonásobně početnější Českobratrské církve evangelické.

Mimořádné odměny církevním hodnostářům rok 1987 za 1. pololetí-Národní archív dokument Č. j. 0152/87-VII ADVENT 1/2009 J. Piškula str. 12., 13.

 

 

 

 

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe- 20. Sobota

20. SOBOTA

Bez názvu

Jeden z nosných pilířů (hned po E.G.Whiteové) v adventismu, kde asi nemá cenu se rozepisovat o důkazových textech, zda dodržovat starozákonní sobotu (a pokud ano , tak se vším co k ní náleželo), protože objektivní“hledač Pravdy“ se ke studijním materiálům dostane.(1.)

Je pozoruhodné, že se ani členové nezajímají, mezi kým byla smlouva o dodržování soboty a dalších přikázání ustanovena.(2.)

Opět zůstává záhadný klíč, kterým se vybralo k dodržování soboty jenom něco a ostatní aspekty se přehlížejí.(3.)Aby ne. Musí. Všichni vědí, že to dodržovat nejde a tak se vyvinul zvláštní hybrid „proklouzávání“ mezi citáty E.G.W., učení o sobotě, dodržování dne od západu do západu.(4.)

Lpění na sobotě vytváří tak opět pocit výlučnosti,odtržitosti a to dokonce i od protestantismu a často na mnoha portálech webových CASD(od kterých se vedení ČS  MSS CASD dodnes oficiálně nedistancovalo) to vede i k útočnosti, bigotnosti vůči jiným církvím. Je to samozřejmý produkt učení.(5.)

Členové, kteří např. pracují ve školství, zdravotnictví atd. Jsou často ponecháni napospas vůči hryzavému svědomí živenému periodikami a praxí služby a lidskosti, když chtějí např. pracovat v Hospicích, pečovatelských domech, nebo připravují rok žáka na zkoušky a koncert je v sobotu.

Nemálo zajímavé do praxe je téma související s datovou hranicí (mezinárodní konvencí zavedená pomyslná čára na 180. poledníku v Tichém oceánu, na níž se posouvá datum o jeden den) a též s místy na zemi za polárními kruhy, která nemohou mít sedmidenní cyklus, protože jim slunce po část roku nezapadá…

Přes všechny důkazové materiály je přesto člen církve CASD, (který by se chtěl objetivně seznámit s histrorií soboty v prvotním křesťanství, s vnímáním soboty od jiných, teologů a církví)–velice vzácný a povětšina členů pouze opakuje neprostudované citace E.G.W.

Je pak veliká škoda, že zaměření se na sobotu zastiňuje podstatnější věci a především radostnou zprávu. (6.)

——————————————————————————————————————–

(1). http://www.gotquestions.org/Cesky/sabes-sabat-sobota.html

http://www.cirkevusti.cz/musi-krestane-svetit-sobotu

http://www.biblickestudie.cz/preklady/t_ratzlaff_sabbath.pdf

(2.) Např.opakování desatera 5.Deuteronomium 5,3

NBK06  Tuto smlouvu Hospodin neuzavřel s našimi otci, ale s námi, kteří tu dnes jsme, s námi všemi, kteří žijeme.

B21  Tuto smlouvu Hospodin neuzavřel s našimi otci, ale s námi, kteří tu dnes jsme, s námi všemi, kteří žijeme.

BKR  Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí.
JB  Tuto smlouvu Jahve neuzavřel s našimi otci, nýbrž s námi, s námi, kteří jsme dnes zde všichni živí.
ČRP  Ne s otci našimi učinil Hospodin smlouvu tuto, nýbrž s námi samotnými, kteří jsme všichni dnes zde na živu.
HEJCL  Neučinil té úmluvy s našimi otci, ale s námi, kteří tu nyní jsme a žijeme;

(3.)  -Být obřezán- pohané nemohou zachovávat Mojžíšův zákon, dokud nejsou obřezáni, protože pro všechny, kdo mají zachovávat Zákon, platí stejná pravidla (Lv 24,22).

– je potřeba slavit i novoluní a další svátky (Lv 23,33- 44)

– Zákaz péct či vařit (Ex 16,23). Nerozdělávat oheň= nepouštět mikrovlnku, troubu….

– Zákaz dělat jakoukoli práci (Ex 20,10).

– Zákaz pracovat je zdůrazněn i na dalších místech ve velmi jasných výrocích (Ex 34,21).

– Zákaz rozdělávat oheň (Ex 35,3).

– Zákaz nosit jakýkoli náklad (Jr 17,27).

– Zákaz kupovat a prodávat (Neh 10,31) placení literatury ve sboru nevyjímaje

– Zákaz věnovat se svým vlastním zájmům (Iz 58,13.14).

(4.) V praxi sborů v mém okolí bylo cca 95% členů, kteří by se do učení a praktikování soboty vůbec „nevešli.“

Přes monstrózní projevy o nedělních zákonech stačilo pouze v pátek po západě zlevnit v supermarketu např.banány…V současných dnech nemohu ani napsat, že by z mých přátel (adventistů) z mého okolí, sobotu vůbec někdo permanentně dodržoval.

Není divu,že např. mládež,která je na určité projevy pokrytectví citlivější na to reaguje(až nešťastně):

http://odchazeniodadventistu.blogspot.cz/p/jak-tajne-nedodrzovat-sobotu_30.html

(5). Z mnoha můžeme jmenovat např.:

http://denodpocinku.cz/nespi-.html

(6.)  V potaz se nebere ani centrálnost vzkříšení Ježíše Nazaretského po jeho ukřižování a dopad těchto událostí do života nejranějších svědků či vyznavačů. V důsledku těchto událostí vytváří rané křesťanství nové symboly i nové svátosti, prochází odlukou od synagogy vytvořením vlastních bohoslužebných textů a vlastní liturgie. Otevírá přístup k Bohu lidem všech národů skrze víru v Krista, a to bez obřízky a znalosti Tóry. Veškeré tyto skutečnosti, jež jsou pro pochopení raného křesťanství a rozumění Novému zákonu naprosto zásadní, stojí v CASD zatím mimo závaznou teologickou reflexi, neboť stěžejní je toliko to, co text přímo říká a jaký je jeho překlad. Skutečnosti spjaté se vznikem textu, politické, sociální, teologické, psychologické a další motivy, jakož i spory a proudy v nejranějším křesťanství, role večeře Páně, ale i prosazování neděle jako symbolu vzkříšení a dne, který je zmiňován již v souvislosti s večeří Paně i samotným apoštolem Pavlem, by vážně narušily koncept i kontinuitu historicky utvářené věrouky této církve. Otázky spjaté s prostupováním kérygmatu z prostředí judaismu do pohanského světa (co vše se zvěstí, že Ježíš byl ukřižován a vzkříšen, může prostoupit do zcela odlišného světa chápání) na své řešení či spíše akceptování v CASD teprve čekají.

                                                                                                            Mgr. Jiří Lukeš, Th.D.

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe č.19.- Boží zákon


19. BOŽÍ ZÁKON

TheLaw

Intenzívní trvání na dodržování Zákona v podání Staré smlouvy vyvolává spousty otázek, proč a jakým klíčem si adventismus vybral z celého znění Tory a dodržování zákona právě jen oněch deset bodů (1.), + bonus = nepojídání nečistého? V historii CASD až dodnes to zaměstnává hodně adventních vykladačů Písma a věnuje se tomu v periodikách nemalý prostor, aby se tak odpovědi na otázky lidí uvedly do souladu s dogmaty církve. Co tedy bylo přibito na kříž? (2.)

Už jen formulace, že spasení je pouze z milosti…, ale jeho ovocem je poslušnost přikázání….(které)…dává vnitřní uspokojení…(3.), to je opravdu podivný kočkopes.

V důkazových verších – ejhle – jakoby náhodou chybí citace z epištol Galatským, Římanům, Koloským i jiné verše k celkovému kontextu…..

Pokud v původním znění doslova Hospodin se starým Izraelem smlouvu řeže (4.), je škoda, že povětšinou to členové CASD pojali po svém a řežou druhé často moralizujícími výklady desatera a dělající z něj pouze etický kodex, o čemž to primárně ani tenkrát nebylo.

Úsměvné je zarputilé tvrzení členů v praxi, že jen oni mají to správné znění, lpění na doslovných slovíčkách a dělení zákona (desatera) bez bližšího vhledu do historie a původního znění textu. (5.)

Onen důraz, samozřejmě odvozovaný ze spisů E. G. W. (6.), že desatero bylo řádem už v nebi před stvořením, vyznívá paradoxně pro anděly, kteří mají pamatovat, že vyšli z Egypta, nebo že nesmí požádat manželku bližního svého.

  A tak to, co mělo původně ukazovat cestu důležitějšímu poselství (7.), se stalo pro učení adventismu cílem.

 

 

——————————————————————————————————————–

(1). Koloským 2. kapitola např. jasně popisuje, že Zákon tvoří neoddělitelnou jednotu od dalších příkazů ve SZ.

      Tóra (hebrejsky תורה‎‎) znamená Zákon, učení a v nejužším smyslu jde o první ze tří částí TaNaChu, neboli prvních pět knih hebrejské Bible.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%B3ra

(2.) Např.: R. K. McGregor Wright, PhD má svůj doktorát z oboru historické teologie. V současné době píše a učí na Aquila and Priscilla Study Center.

http://www.biblickestudie.cz/preklady/t_wright_jednota_zakona.pdf

(3.) Církevní řád, str. 150.

(4.)  v hebrejštině se uzavření smlouvy popisuje slovesem   k-r-t,  řezat.

(5.)  Existuje několik tradic dělení textu De5 či Ex20 do deseti příkazů či dokonce do třinácti částí. Žádné dělení však nezískalo rozhodující platnost. – Prof. ThDr. Martin Prudký 1997,nebo  Hlubinné vrty, str. 183. – Prof. ThDr. Jan Heller (dvojí znění desatera, úpravy, zásahy, neshody…)

(6.) Např.: Od samého začátku velkého sporu v nebi má satan v úmyslu převrátit zákon Boží.   E.G.W., VLB  415

(7.) Slovo Tora (odvozené z hebr.slovesa j-h-r)  by se dalo přeložit jako ukazatel, rozcestník, směrovka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe-Dar proroctví č.18.

18. DAR PROROCTVÍ

rsz_300ppi_wcw_egw_mlw-2.

 

Učení o ostatku je silně provázáno s učením o prorockém daru, který se, jak jinak, projevil (a již více se nesmí projevit, i kdyby Duch Boží chtěl) v osobě Ellen Whiteové. Svým způsobem se také jedná o definici bludného kruhu – prorocký dar potvrzuje pravost církve, která je pravá proto, že se v ní tento dar vyskytuje. Už toto je nešťastné a směšné.

Nechci se zde rozepisovat o jejím životě, spisech, vlivu na členy, protože se domnívám, že objektivní čtenář, pokud chce, nalezne dnes necenzurované informace (1.) nebo si po přečtení jejich spisů (2.) (nemyslím pouze „učesaných“ kompilací) vyvodí sám názor.

Není pravdou, že E. G. W. neměla (a nemá) rozhodující vliv na učení církve. Opak je pravdou. Byla vždy u rozhodujících setkání prvních konferencí (3.), na kterých měla hodinové promluvy ona i její manžel. Pokud měl někdo jiný názor – ejhle často takřka do druhého dne měla „vidění“, kde k dotyčnému měla poselství: „Pán mi ukázal….“, které samozřejmě oponenta odsunulo. (4.)

Věnujme pozornost praxi tohoto bodu. Její díla, která většina členů nečte a při silné obhajobě ani v kontextu nezná, stále zůstávají nosná v každém periodiku, přednáškách, ale i v rozhodování při diskuzích na konferencích. Je všeobecně známo, a to tvrdí i někteří samotní členové CASD, že povětšinou skalní vyznavači E. G. Whiteové, praktikující a aplikující její rady do života, jsou lidé často nesnášenliví, bigotní, pohlcující dobrou atmosféru kolem sebe jako černé díry.

Definice v dogmatice 18. věroučného bodu, že její spisy jsou trvalým…ukazatelem k Pravdě (5.) jasně předznamenává, že jakékoli snažení, výbory, konference, dopisy, návrhy na vyšší složky církve CASD nikdy nepřekročí již daný stín této osoby. (6.)

——————————————————————————————————————–

(1). Např. odborný časopis Dingir str.16.

http://www.dingir.cz/archiv/Dingir202.pdf

http://www.biblickestudie.cz/preklady/t_tinker_velky_spor.pdf

(2.) Zvlášť za povšimnutí stojí Ranné spisy, kdy ještě povětšinou čerpala ze svých názorů

https://egwwritings.org/

(3.)  Ze všech jmenujme,alespoň konferenci v Minnesotě 1875 – viz.foto

http://centrowhite.org.br/downloads/imagens/familia-white/speakers-rostrum-eagle-lake-campmeeting-minnesota-1875/

(4.) Ze všech manipulujících dopisů je nejvíce zjevná kauza s J. H. Kellogem a souboj o nemalý majetek sanatoria v v Battlecreeku

(5.)  Církevní řád, str. 150

(6.) “Musíme následovat směrnice dané skrze ducha prorockého. Musíme milovat a poslouchat pravdu pro tuto dobu. To nás zachrání od přijetí silných svodů.”                                                                  předseda GK CASD T. Wilson – 2011 Kalifornie

 

,,Její spisy jsou trvalým ukazatelem k pravdě“ je ještě Čechy přeložená otupená slabá káva v angličtině zní a stojí tento článek takto: ,,As the Lord’s messenger, her writings are a continuing and authoritative source of truth …..“(http://www.adventist.org/beliefs/church/the-gift-of-prophecy/)

,,Jako posla Páně, jsou její spisy pokračujícím/trvalým a autoritativním zdrojem pravdy.“

Proč se ze zdroje pravdy stal pouze ukazatel k pravdě!?!? Ukazatel k něčemu není ta věc sama! Je to jako bych řekl, že Ježíš je zdroj spásy/věčného života. A jinde by napsali, že Ježíš je ukazatel ke spáse/věčnému životu, nebo věčný ukazatel k spáse – to úplně mění význam ! Už tento posun v překladu ukazuje, že Češi mají sice více rozumu, ale také jsou neposlušní vůči matce církvi a jejímu vedení, protože zmírňují její jasná stanoviska.

Jestliže dosadíme Ježíšovo ,,já jsem cesta pravda i život (Jan 14,6). Tak by ten věroučný bod v angličtině pak zněl – Její (EGW) spisy jsou trvalým autoritativním zdrojem Ježíše.

                       Tomáš Plechatý

 

 

 

Základní věroučné výroky Církve adventistů s. d. a praxe 17. Duchovní dary a služebnosti

17. DUCHOVNÍ DARY A SLUŽEBNOSTI

ID-10041293

 Pojetí sebe sama a členů v této oblasti přibližují více některé věty ve věrouce:

A)……”církev (míněno dary) potřebuje pro splnění Bohem určených poviností.” (1.)

B)……“Používají-li členové tyto dary, je církev chráněna před ničivím vlivem falešného učení“….. (1.)

A + B = motivace vinou a hnací motor vytváření si neustálého nepřítele (2.) jsou pro adventismus stěžejní  od samého vzniku až dodnes. Míjí se to tak s pestrostí, kterou duchovní dary nabízejí.

V rychle rostoucí církvi, která často scvrkává duchovní dary jen na pojem misie, je pak nešťastné obsazování funkcí a služebností lidmi, kteří k tomu mají opravdu daleko. (Není to vždy pravidlem) (3.) Pokud se mluví o evangelizaci, míní se tím to samé. (4.)

Na porovnání uvádím citát z jiné církve, aby bylo vidět, jak rozdílné pojetí je předkládáno členům: Ježíš řekl: „Vítr vane, kam chce“ (J 3, 8). Tak je to i s Duchem. Obraz větru vyjadřuje svobodu Ducha, jeho neuchopitelnost, nezachytitelnost, nemožnost se ho jakkoliv zmocnit a manipulovat s ním. Duch se projevuje svobodně. Přesto nás tento Duch nevede k libovůli, nepřivádí nás na scestí a k prázdnotě. Naopak přemáhá naši libovůli a přetváří nás svou láskou. Duch nás vede správným směrem a dává nám trvalý smysl. Vznáší se nad prázdnotou a temnotou našich životů. Když prožíváme prázdnotu, dává nám plnost. Když jsme ponořeni do tmy, dává nám světlo.

   Jan Heller

——————————————————————————————————————–

(1.)  Církevní řád, str. 150

(2.) http://denodpocinku.cz/nedele.html

(3.)  http://www.cestaviry.cz/?p=556

(4.)  …. důležitou součástí sobotní školy je zaměření na světovou misii.

http://sobotniskola.casd.cz/svetova-misie/

 

….   Program (PGM Průkopníci globální misie) připravovaný oddělením KE ve spolupráci s TS Sázava, ČS sdružením a ASI bude v 1. fázi realizován především na území Českého sdružení v 40 km okruhu TS, nebo na pozvání na jiných místech České republiky. Účastníci projektu se pak vrací na své sbory, kde k motivaci k osobní evangelizaci budou motivovat a povedou své vrstevníky.

http://www.asi-cs.cz/modules.php?name=Titulka_new&pa=showstory&sid=19

I podle adventistických zdrojů byl tento postoj ovlivněn mimo jiné antikatolicismem. Ve dvacátých letech zaplavovala Ameriku vlna chudých přistěhovalců z Evropy, povětšinou katolíků, kteří nebyli protestantským obyvatelstvem přijímáni příznivě. Adventistický antikatolický výklad proroctví s tím souzněl a zřejmě právě i on vedl k tomu, že v USA zájem o typicky sociální otázky mezi adventisty poklesl a začalo být více akcentováno pouze vzdělávání, zdraví a evangelizace.

B.Jetelina, CASD a sociální práce, str.16 /2014

Stavba Babylonské věže

Genesis kap. 11,1-9

autor František Jahnátek

Nezalíbil se vám hned ten první verš? „Celá země byla jednotná v řeči i v činech.“ Nemyslím tím na to, že bychom se nemuseli učit cizí jazyky, ale na to, jak dokonale si ti lidé museli rozumět. To, že v textu nejde o to, zda se používal jen jeden jazyk, se ukazuje v předchozí kapitole, kde se hovoří o rozptýlení lidí, různých národů a jazyků v různých zemích (10, 31). Spíše se zde zdůrazňuje, že si lidé rozuměli v otázce jednoty, jednotného cíle a jednotného chápání; neřku-li jednotného náboženství. Byť se Babylon do myslí čtenářů Bible vryl především jako obraz zmatku, stojí na počátku tohoto obrazu pravý opak zmatku – řád a jednota. Když se v starozákonní knize Daniel naráží na styl babylonského náboženství, ukazuje se, že se jedná o takové náboženství, ve kterém se zavelí a všichni najednou udělají totéž – Dan 3, 4 „Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků: jakmile uslyšíte hlas rohu… padnete a pokloníte se.“ Náboženství nepřátelské Bohu je takové, ve kterém se pískne a všichni udělají totéž. Takové, ve kterém se řád a úsilí o jednotu prosazuje bez možnosti jiné volby. Poměry, kdy každý s každým souhlasí a běda tomu, kdo ne. Francouzský filozof Voltaire, navzdory své kritice náboženství, trefně vyznal: „Nesouhlasím s tím, co říkáš, ale budu na smrt hájit tvé právo to říct.“ Na pláni v Šineáru se povedlo to, o co se snaží totalitní režimy – jednota v myšlení a činu. Tento babylonský přístup však nemá mít místa v církvi. Představovat si, že člověk věřící v Krista, bude v naprosté shodě s jiným člověkem věřícím ve stejného Krista se dříve nebo později projeví jako omyl. Církevní společenství se tak paradoxně stmeluje tím, že ponechává ve svém řádu trochu neřádu, a ve své jednotě prostor pro odlišnost.

Lidé v dnešním příběhu začnou stavět věž. Jde jim o to, aby se dotkli nebe a našli zkratku do ztraceného ráje. V druhé kapitole knihy Genesis se čtenář Bible dozví, že Hospodin vysadil zahradu Eden na východě. A tak nezbývá než táhnout na východ. Člověk přestává být spokojený s tím, co mu Bůh dal a hledá zkratku do rajské zahrady. Výstižně podobnou myšlenku vyjádřil apoštol Pavel v listu Timoteovi:

Opravdu velikým ziskem je ovšem zbožnost, která umí být spokojená s tím, co má. 7Nic jsme na svět nepřinesli a nic si také neodneseme. (Tim 6, 6)

Pavel viděl kolem sebe, co s lidmi dokáže provést touha dobře se na zemi zabezpečit a jako zkratku do ráje, k životní spokojenosti, si vybrat hromadění a zisk.

Onen příběh sám nejlépe ukazuje, co následuje, když se rozhodneme přiblížit se k ráji, potažmo k Bohu, svými zkratkami. Vyznání, ve kterém si říkám já jsem blízko Bohu, má církev je z ostatních nejblíže k nebi, se pohybuje na hraně pokušení druhým dechem říci „učinili a učiníme si jméno“.

Co by se ze začátku mohlo jevit jako bohulibá činnost: jednota v myšlení a činech, přibližování se ráji, vzhlížení a usilování dosáhnout nebe, dopadne jako rouhavá snaha udělat si jméno. Taková církev se izoluje od lidí, která si buduje a zakládá na svém jménu a zapomíná, že ve své definici není ničím jiným než domem Páně, ve kterém ten, kdo je uvnitř, je hostem právě tak, jako ten, kdo do tohoto domu ještě nevstoupil.

Hospodin vše dobře prohlédne a zachrání člověka před jeho pýchou tím, že způsobí, aby si s druhým nerozuměl.

Záchrana před tím, abych si hrdě nebudoval své jméno a nezapomínal na toho, kdo je nade mnou, tkví v tom, že se učím žít s těmi, s kterými si nerozumím a ve zmatku názorů, přesvědčení a náboženských věr se snažím prospět, či alespoň nebýt na obtíž těm, s nimiž si jednotu představit nedokáži.

Podle dnešního textu není cestou pro církev a věřícího člověka úsilí vše stáhnout pod jeden řád a jednotu, ani jím není rozhlásit, jak dotěrná reklama, my jsme ti nejlepší, s námi dosáhnete ráje. Spíše jím je snaha porozumět těm, s kterými si nerozumím a zmatek dnešního světa vnímat jako výzvu k pokoře a učení se, že ne mé jméno, či jméno mé církve se buduje, ale dům Páně otevřený pro všechny, ve kterém i já s vděčností můžu pobývat jako pozvaný.

Kéž nám Bůh dává lásku a moudrost porozumět ostatním a být myšlenkovou a praktickou inspirací pro tento svět.

Amen

  František Jahnátek