Každá denominace má své zakladatele a průkopníky.

         Např.:

• Církev československá husitská ve svých věroučných dokumentech vzpomene, či cituje statě toho, kterého mají v názvu velmi zřídkavě.(1.)
• Církev bratrská ve své ústavě také nemá citace a odvolávky na průkopníky a zakladatele.(2.)
• Církev Katolická vzpomíná první biskupy, což byli apoštolové (3.)
• dokonce i svědkové Jehovovi v 15. bodech věrouky nezmiňují citace svých zakladatele C.T.Russella
• adventisté nemají jediné periodikum, jediný studijní materiál (sobotní školy pro členy), jedinou modlitební přednášku, kde by nebyl odkaz, nebo citace E.G.Whiteové.
• 

Ani to členy netrkne. Zatím co jiní průkopníci byli vzděláni v určitém odvětví, ona sama je odbornice na vše. A tak se od ní dozvíte popisy a příkazy nejen, jako osobní názory (jak se snaží někteří členové chlácholit své svědomí), ale především toto vše zaštítěné větami: “Pán mi ukázal“….“Bylo mi zjeveno“. A to už je zcela fikaně, neprůstřelné. Neexistuje snad oblast, kterou by tento “Chuck Norriss“ adventismu nepopsal a nevydal určité pokyny, které jsou nedílně vtisknuté do věrouky. Ať už to je:

• historie (která se s historií zcela míjí)
• dobových zvyků (kde popisuje, co si aktéři ve Starém Zákoně mysleli, namísto toho co opravdu bylo dobovým zvykem)
• stravování
• oblékání
• výchovy dětí
• vedení domova
• sexu a intimity jednotlivců i manželství
• zdravověda
• vzpěračství Bible
• 
• atd.atd.

Toto snad už může překonat pouze Jára Cimrman….

(uctívaná postel Ellen…“tady všude ležela….“)

                       a to napadají v učení adventisté,že katolíci mají např.svá Mariánská náměstí…E.G.White má už i v Čechách své i park….

1. Za povšimnutí stojí stať věroučného dokumentu:“ Důrazem na Ducha Kristova překonává Církev československá husitská starý bohoslovecký omyl, že všechny údaje v Písmu svatém jsou zjevením. Podle ní je Božím slovem v Písmu to, co je osvědčováno silou Kristova svatého Ducha. Je to Kristus sám, nikoliv dobové představy o světě a dějinách. Naše církev je prosta předsudků proti vědeckému poznání, jemuž některé představy Písma svatého odporují. Odstraňuje tím velikou překážku, která lidem se smyslem pro pravdu uzavírá cestu k církvi a ke Kristu.“ Zdeněk Trtík, 1958

2. “Pro správné pochopení Písma a jeho aplikaci v našich životech je třeba nechat se vést Duchem svatým. Potřebujeme také pomoc ostatních věřících a vykladačů Písma.“ Ústava o Písmu svatém
3. “Jednota Kristova těla neznamená ovšem uniformitu, ale předpokládá rozmanitost, vždyť i tělo není tvořené z identických orgánů, ale jejich různost vytváří harmonickou jednotu. Tak jsou i v církvi různé specifické dary, různé služby a úkoly, které se projevují v různých povoláních, spiritualitách a posláních. Kritériem jejich pravosti je jednotící princip – Kristus jako hlava církve.“ (Církev jako „Tělo Kristovo“)

1. Za povšimnutí stojí stať věroučného dokumentu:“ Důrazem na Ducha Kristova překonává Církev československá husitská starý bohoslovecký omyl, že všechny údaje v Písmu svatém jsou zjevením. Podle ní je Božím slovem v Písmu to, co je osvědčováno silou Kristova svatého Ducha. Je to Kristus sám, nikoliv dobové představy o světě a dějinách. Naše církev je prosta předsudků proti vědeckému poznání, jemuž některé představy Písma svatého odporují. Odstraňuje tím velikou překážku, která lidem se smyslem pro pravdu uzavírá cestu k církvi a ke Kristu.“ Zdeněk Trtík, 1958

2. “Pro správné pochopení Písma a jeho aplikaci v našich životech je třeba nechat se vést Duchem svatým. Potřebujeme také pomoc ostatních věřících a vykladačů Písma.“ Ústava o Písmu svatém
3. “Jednota Kristova těla neznamená ovšem uniformitu, ale předpokládá rozmanitost, vždyť i tělo není tvořené z identických orgánů, ale jejich různost vytváří harmonickou jednotu. Tak jsou i v církvi různé specifické dary, různé služby a úkoly, které se projevují v různých povoláních, spiritualitách a posláních. Kritériem jejich pravosti je jednotící princip – Kristus jako hlava církve.“ (Církev jako „Tělo Kristovo“)