Tak fajn, když už jsme u okupace, rád bych připomenul 68,kdy naše město patřilo mezi jedno z mála ,kde byl silný odpor proti Ruské okupaci,
tak vedení CASD šlo na ruku ve spolupráci přes STB (na rozdíl od jiných církví (¹.)) současné vládě. Členům běžel oběžník ve smyslu „o zachování sedícího postoje ve sborech a zpívání Sionských písní“ a v časopis Znamení doby 1968 (².) vyšel článek o tom, jak vedení církve úzce spolupracuje s vládou na “ zachování míru“.
Zatím co se jiné církve, faráři angažovali v odboji proti totalitnímu režimu, v církvi adventistů se pěstovala zbabělost a zápecnitví,(³) které dodnes nebylo přiznáno, natož, aby se k tomu církev postavila. Aby ne :
(4.)
(¹.) Vztah KSČ a nekatolických církví se především zpočátku lišil od trvale napjatého až nepřátelského vztahu režimu ke katolické církvi. Mnohé církve totiž dlouhou dobu žily v iluzi, že s režimem je možné vyjít a jeho opatření jsou zaměřena výlučně proti katolické církvi. Proto se představitelé těchto církví chovali k režimu mnohem vstřícněji a on jim tuto vstřícnost po nějakou dobu oplácel. Také na Trutnovsku hodnotili státní a straničtí funkcionáři zpočátku nekatolické duchovní velmi dobře. Zatímco katoličtí kněží se dostávali v čtyřstupňovém kádrovém ohodnocení do skupiny IV (reakční), v lepším případě III (apolitičtí), nekatoličtí duchovní byly zařazováni do skupiny I (naprosto spolehliví) nebo II (s kladným poměrem k režimu).
Poslední církví, která měla na území okresu své legální duchovní, byli adventisté?Před zákazem činnosti této církve zde působil kazatel Petr Gajdušek. Zpočátku byl hodnocen jako pokrokový, neboť se účastnil schůzí, manifestací a zapojil se zejména do vytvoření protialkoholního sboru. (Jan Kafka v Církevní politika KSČ a státu na Trutnovsku v letech 1948-1960 a její dopady na náboženský život obyvatel Bakalářská práce).
(².) https://www.adventorion.cz/ke-stazeni/zobrazit/271
(³.) Z pojednaných kapitol kapitol pojednávajících o adventizmu pod vládou totality je patrné, že adventizmus se do velké míry novému totalitnímu systému přizpůsobil. Osobní angažovanost představitelů adventizmu v nejvěrnější a nejtvrdší složce režimu – StB – byla překvapivě vysoká.
Z analýzy chování vedoucích adventistů na našem území vyplývá, že pokud se vztah ke státnímu zřízení a jemu příbuzné politologické úvahy zcela vyřadí mimo náboženský hodnotový systém, vytvoří to nebývalý prostor pro spolupráci s jakoukoliv formou vládního režimu. Tento etický pragmatizmus se zřetelem na? očistného misijního a pastoračního účelu či za účelem snazšího přežití se stal v našem adventizmu za nadvlády komunistické ideologie spíše pravidlem. V této souvislosti vytanou na mysli machiavelistické pragmatické postupy v politice, které jsou v naší, především protestantské, historiografii pod heslem „účel světí prostředky“ přisuzovány neoblíbeným jezuitům. Na tomto pragmatizmu se však nepodíleli jen adventisté ze států socialistického bloku, podporu nacházeli i z nejvyšších správních míst CASD. Marite Sapiets kritizuje ve své knize True Witness, The Story of Seventh Day Adventists in the Soviet Union zástupce Generální konference za prohlášení o náboženské svobodě v SSSR Sovětském svazu, která totalitní systém propagandisticky využíval. Taková prohlášení přicházela i v časech nejtužšího stalinizmu. (J.Piškula -Dějiny adventismu v Čechách a na Moravě)
( 4.) Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Adventist%C3%A9_sedm%C3%A9ho_dne
Pozn.autora : Zatím co členové četli v poklidu 1968 ve Znamení doby článek o zdravé výživě- o tom, že tělo je chrám Ducha….STB zatkla, zmlátila našeho místního faráře a učitele Jaroslava Tyrnera (obcí Chvaleč a Radvanice) za nepoddajnost systému dostal 5 let natvrdo.