20Izákovi bylo čtyřicet let, když si vzal za ženu Rebeku, dceru Aramejce Betúela z Paddan-aramu, sestru Aramejce Lábana. 21Izák naléhavě prosil Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. Hospodin se dal pohnout jeho prosbami a jeho žena Rebeka otěhotněla. 22Ale děti se v jejím nitru kopaly. Řekla si tedy: Je-li tomu tak, k čemu mi to je? A šla se dotázat Hospodina. 23Hospodin jí řekl: Dva národy jsou ve tvém nitru, dvojí lid z tvého lůna se navzájem oddělí. Jeden lid bude silnější než lid druhý a starší bude sloužit mladšímu. 24Když se jí naplnily dny ku porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata. 25První vyšel celý ryšavý, chlupatý jako kožich. Dali mu jméno Ezau. 26Potom vyšel jeho bratr a rukou držel Ezaua za patu. Dali mu jméno Jákob. Když se narodili, bylo Izákovi šedesát let. 27Když mládenci vyrostli, stal se Ezau mužem znalým lovu, mužem divočiny, kdežto Jákob mužem mírným, bydlícím ve stanech. 28Izák měl rád Ezaua, protože rád jídal zvěřinu, zatímco Rebeka milovala Jákoba. 29Jednou Jákob uvařil jídlo, když vtom přišel Ezau z pole a byl vyčerpaný. 30Ezau Jákobovi řekl: Dej mi teď zhltnout trochu toho rudého, zde toho rudého, neboť jsem vyčerpaný. Proto ho pojmenovali Edóm. 31Ale Jákob řekl: Prodej mi teď své prvorozenství. 32Ezau odpověděl: Hle, já se blížím k smrti, k čemu mi je prvorozenství? 33Jákob řekl: Přísahej mi teď. I přísahal mu a prodal své prvorozenství Jákobovi. 34Jákob tedy dal Ezauovi chléb a jídlo z čočky. Ten pojedl, napil se, vstal a šel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvím.

                                                                                                                     ČSP GENESIS 25,20-34

• Je jméno v Bibli karmou, nebo predestinací, která předurčuje ,jak se aktéři musí chovat?
• Skutečně se dá z textu odvozovat, že lidé s individuálním sklonem k dobrodružství jsou špatní ?
• Ten co loví je špatný, ale ten co „žije ve stanech“=pase stáda,(potažmo musí je taky zabíjet) je lepší?
• Co je na tom sníst misku čočky, když jste vyčerpaní z práce na poli ?
• Šlo opravdu pouze o „okamžitý požitek“?
• Byl Ezau na tolik hloupý, že vyměnil prvorozenství, za misku polívky ?
• Není definice zatracení (i pro vegetariány), jen kvůli vláknině, zbytečně krutá?

   Chceme-li naslouchat textu, jako součásti biblického zvěstování a nikoliv jako dokumentární reportáži(která tak ani nemohla být autenticky zasána),pak je třeba obrátit pozornost k širšímu kontextu. Jména, tradována původně ústně, později v záznamech vypravěčů, měla nastínit ztělesnění posluchačů, čitatelů potažmo nás dnes.    Je tedy zbytečné si odvozovat z toho, že Hospodin dal jména lidem a oni jinak nemohli jednat. Např. Jákob je v jistém smyslu ztělesněním Izraele a zároveň je to jméno, které nekončí na hranici historie, ale přenáší se na mé, naše chování. Tím se zcela vymyká a nabývá většího zásahu ,než doslovistické, rádoby výklady, které nerespektují teologii.

  Ezau …Pokud se v prvních kapitolách genesis vyskytuje výraz „lovu“ nebo „muž pole“ čtenář té doby ihned odtává zprávu o tom, že se lov je záležitost prolévání krve bez dodržování obětních předpisů a že se „loví „na místech, kde působí temné mocnosti = pole(viz příběh Kaina Ábel…pojďme na pole=kult bratrovraždy.) Ezau razí své „náboženství“ stylem ovlivnit božstva. Přestože ví, tak si to sychruje na obě strany. Je „trendy“ a nemaže se s tím. Jde přes mrtvoly.      S velkým účelem okamžitého zisku, který povětšinou platí někdo jiný, okolní společnost. Tím je prototyp tohoto jednání pro nás zrcadlový.

 Jákob… bydlí ve stanech= zn. domov, kde je řád kultu, kam nesmí nic nečistého, nic mrzkého, nic co by mohlo sloužit k ošálení ,magii, promiňte mi ten expresivní výraz,(který použil i vypravěč):“ Žádné sračky, které se budou uctívat“ (Dt 23,14-15 kde docházelo i k uctívání výkalů),protože Hospodin je tam- uprostřed svého lidu. Nemusíte Ho nikde suplovat v podobě svého náboženství, či jiných ezozkratek. On není na okraji vašeho života jednou za týden v kostele, sboru, či modlitebně, ale uprostřed vašeho života.

  Mezi lovci a pastýři nikdy nedojde ke smíru. A to je dobře .Paradoxem textu je ,že jsou lidi, kteří mlčí při mrzkých kompromisech, dělají, že to nevidí, zápecnicky jedou své a omlouvají to, protože z lovu = pobytu na poli, pragmaticky parazitují, neb „mají co do úst „..viz Izák (Genesis 24,63// 25,28)

A k té čočce, za kterou pak Ezau „dostal čočku“ ? O tom v pokračování příště….