Každá denominace má své zakladatele a průkopníky.
Např.:
- Církev československá husitská ve svých věroučných dokumentech vzpomene, či cituje statě toho, kterého mají v názvu velmi zřídkavě.(1.)
- Církev bratrská ve své ústavě také nemá citace a odvolávky na průkopníky a zakladatele.(2.)
- Církev Katolická vzpomíná první biskupy, což byli apoštolové (3.)
- dokonce i svědkové Jehovovi v 15. bodech věrouky nezmiňují citace svých zakladatele C.T.Russella
- adventisté nemají jediné periodikum, jediný studijní materiál (sobotní školy pro členy), jedinou modlitební přednášku, kde by nebyl odkaz, nebo citace E.G.Whiteové.
Ani to členy netrkne. Zatím co jiní průkopníci byli vzděláni v určitém odvětví, ona sama je odbornice na vše. A tak se od ní dozvíte popisy a příkazy nejen, jako osobní názory (jak se snaží někteří členové chlácholit své svědomí), ale především toto vše zaštítěné větami: “Pán mi ukázal“….“Bylo mi zjeveno“. A to už je zcela fikaně, neprůstřelné. Neexistuje snad oblast, kterou by tento “Chuck Norriss“ adventismu nepopsal a nevydal určité pokyny, které jsou nedílně vtisknuté do věrouky. Ať už to je:
- historie (která se s historií zcela míjí)
- dobových zvyků (kde popisuje, co si aktéři ve Starém Zákoně mysleli, namísto toho co opravdu bylo dobovým zvykem)
- stravování
- oblékání
- výchovy dětí
- vedení domova
- sexu a intimity jednotlivců i manželství
- zdravověda
- vzpěračství Bible
- atd.atd.
Toto snad už může překonat pouze Jára Cimrman….
(uctívaná postel Ellen…“tady všude ležela….“)
a to napadají v učení adventisté,že katolíci mají např.svá Mariánská náměstí…E.G.White má už i v Čechách své i park….
- Za povšimnutí stojí stať věroučného dokumentu:“ Důrazem na Ducha Kristova překonává Církev československá husitská starý bohoslovecký omyl, že všechny údaje v Písmu svatém jsou zjevením. Podle ní je Božím slovem v Písmu to, co je osvědčováno silou Kristova svatého Ducha. Je to Kristus sám, nikoliv dobové představy o světě a dějinách. Naše církev je prosta předsudků proti vědeckému poznání, jemuž některé představy Písma svatého odporují. Odstraňuje tím velikou překážku, která lidem se smyslem pro pravdu uzavírá cestu k církvi a ke Kristu.“ Zdeněk Trtík, 1958
- “Pro správné pochopení Písma a jeho aplikaci v našich životech je třeba nechat se vést Duchem svatým. Potřebujeme také pomoc ostatních věřících a vykladačů Písma.“ Ústava o Písmu svatém
- “Jednota Kristova těla neznamená ovšem uniformitu, ale předpokládá rozmanitost, vždyť i tělo není tvořené z identických orgánů, ale jejich různost vytváří harmonickou jednotu. Tak jsou i v církvi různé specifické dary, různé služby a úkoly, které se projevují v různých povoláních, spiritualitách a posláních. Kritériem jejich pravosti je jednotící princip – Kristus jako hlava církve.“ (Církev jako „Tělo Kristovo“)
- Za povšimnutí stojí stať věroučného dokumentu:“ Důrazem na Ducha Kristova překonává Církev československá husitská starý bohoslovecký omyl, že všechny údaje v Písmu svatém jsou zjevením. Podle ní je Božím slovem v Písmu to, co je osvědčováno silou Kristova svatého Ducha. Je to Kristus sám, nikoliv dobové představy o světě a dějinách. Naše církev je prosta předsudků proti vědeckému poznání, jemuž některé představy Písma svatého odporují. Odstraňuje tím velikou překážku, která lidem se smyslem pro pravdu uzavírá cestu k církvi a ke Kristu.“ Zdeněk Trtík, 1958
- “Pro správné pochopení Písma a jeho aplikaci v našich životech je třeba nechat se vést Duchem svatým. Potřebujeme také pomoc ostatních věřících a vykladačů Písma.“ Ústava o Písmu svatém
- “Jednota Kristova těla neznamená ovšem uniformitu, ale předpokládá rozmanitost, vždyť i tělo není tvořené z identických orgánů, ale jejich různost vytváří harmonickou jednotu. Tak jsou i v církvi různé specifické dary, různé služby a úkoly, které se projevují v různých povoláních, spiritualitách a posláních. Kritériem jejich pravosti je jednotící princip – Kristus jako hlava církve.“ (Církev jako „Tělo Kristovo“)