Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

CH.  Hitchens

 11. RŮST V KRISTU

Bod učení, který mají i jiné církve, je nadmíru logický. Pokud se setkávám s Kristem, musí se to na mně někde odrazit, zrcadlit. Problém nastává ve výkladu a představách členů, vůdců, jak se to projevuje.

A tak se často objevují “skryté mety” definic, jak je v 11. bodu věroučného vyznání CASD. Používají se slova, jako:

zlo se nás pokouší stale ovládat

trvalé odevzdání (1.)

misijní úkol

A potom se často církev (popřípadě sobotní škola) namísto sdílení stává místem poučování (2.), lidé jsou poměřováni skrze citáty “prorokyně” a misisjní výkony.

    Jestliže se přihlašujeme k víře Abarahamově, pak si v síle tohoto příběhu dobře uvědomme, že víra není jakési “přesvěčení”, soubor náboženských tvrzení, o kterých si myslíte, že jsou pravdivá. Víra je cesta -cesta, která prochází i temnotami a vede často až na samou hranu.

                                                       T.Halík – Oslovit Zachea, str. 181 (kázání únor 1997)

——————————————————————————————————————–

(1.) Církevní řád  CASD vydaný 2010, strana 148.
(2.) „Cílem kázání je zprostředkovat setkání s Bohem, není to poučování a moralizování.“ školení laických kazatelů 1998 B.Hrabčuk (bývalý člen a kazatel CASD).

(3.) Svědčí o tom např. ukázka ze studia “sobotních úkolů”– Růst v Kristu 4/2012

Jak se zapojuješ do plnění poslání církve? V čem bys mohl být aktivnější? Proč je pro tvůj duchovní růst důležité, aby ses účastnil poslání církve? -str. 56.

Jaký vliv má porušování Božího zákona ve tvém životě? Co ti tvoje odpověď prozrazuje o důležitosti zákona?- str. 70.

Západ slunce: 16:02   str. 94. 

Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

CH.Hitchens

10. ZKUŠENOST SPASENÍ

K této preambuli by se dalo říci amen až do chvíle, kdy se opět dočtete: “že Duch do našeho srdce vpisuje Boží zákon…” (1.) Opět nechápu, co to má společného se zkušeností spasení a nepotkal jsem člověka, který bez adventistické školy došel pouze pod vlivem Ducha k tomu, že: Já jsem tě vyvedl ze země egyptské…ani otrok tvůj…nebo od západu do západu….. (2.)

Jistota spasení z milosti, tolikrát skloňovaná v učení CASD, je velikou nejistotou, proto se tomuto tématu věnuje nemalý prostor např. v periodikách sobotní školy. Neustále se na toto téma mezi členy šermuje v diskuzích. (3.)

Aby ne. Některým pomalu dochází, že spasení je zdarma a nezasloužené, ale stale jsou v CASD “strážci”, .kteří upozorňují na již dané a neměnné učení, že je to průkopníky napsáno jinak. A, žel Bohu, “mají pravdu”.

„Máma vždycky říkala, že zázraky se dějí každý den. Někdo tomu nevěří, přesto je to tak!“

Forrest Gump

——————————————————————————————————————–

(1.) My jsme lid, který zachovává Boží přikázání… všechny možné fáze kacířství byly představovány, jen aby zatemnily naši mysl ve vztahu k učení Slova….  E.G.W.ve Vybraných poselstvích, sv. 1, str. 207 a 208
(2.)  Přinášením svých těl vyjadřujeme podrobení se Duchu Ježíše, který pak skrze nás činí „dobré skutky, které nám Bůh připravil“ (Ef 2,8-10). Toto podrobení našich těl Duchu Svatému je něco jiného, než přijetí schopnosti zachovávat zákon..   Legalisté obecně ve skutečnosti nikdy nedokáží konzistentně zachovávat ani to, co si sami odsouhlasili. Všichni tak spadají pod odsouzení Nového zákona, který říká „nejsme děti otrokyně, ale ženy svobodné“. (Ga 4, 3)

R. K. McGregor Wright, PhD má doktorát z oboru historické teologie. V současné době píše a učí na Aquila and Priscilla Study Center.

(3.) http://mpavlik.casd.cz/2014/02/21/milost-je-nakazliva-luk-191-10/comment-page-1/#comment-57219

Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

CH.  Hitchens

9. KRISTŮV ŽIVOT, SMRT A ZMRTVÝCHVSTÁNÍ                 Přesto, že v preambuli vyznání CASD je použita formulace „jediným smiřujícím prostředkem zůstává“, dále v článku je (samozřejmě) ihned dodáno, že „smíření na kříži obhajuje spravedlnost Božího zákona„. (1.)Nejen v tomto vyznání, ale i v periodikách, je opět vidět, jak se adventismus v základní větě kříže „dokonáno jest“ (2.) točí jak vítr v bedně. Není divu. Vybruslit z textů Galatským, Římanům atd. dá opravdu práci, a tak se na Kristovu smrt nanáší další zbytečné náboženské požadavky, prodlužují se termíny vykoupení (3.) a roztrhnutá chrámová opona se opět do půlky zpátky sešívá.A je to velká škoda. (4.)————————————————————————————————————

   (1.)   Stalo se zajisté složení onoho předešlého přikázání, protože bylo mdlé a neužitečné. Nebo ničeho k dokonalosti nepřivedl zákon, ale na místo jeho uvedena lepší naděje, skrze niž přibližujeme se k Bohu. « (Žid. 7, 18. 19.).

   Už tato místa by měla adventisty vyvésti z jejich bludů. Ale nikoli. Oni dělí zákon a libovolně určují, které partie jeho jsou těmito místy míněny. Ovšem v tom usnadnilo jim rozdělování zákona i od jiných; i v církvi kdysi obecně takový názor byl šířen, že prý zákon dělí se na obřadní a mravní, onen že byl smrtí Kristovou zrušen, tento pak zůstává jako další závazek.

   Zapomínají, že smrtí Kristovou začíná něco jiného: Působení zákona života Kristova. 

   Alois Adlof, Falešný peníz: Adventisté a jejich učení ve světle Písma, KSM, Praha 1929 *

    

   (2.) Samotný obrat dokonáno jest je tvořen perfektem slovesa telew ve třetí osobě singuláru:tetelestai. Toto sloveso nalézáme v Bibli celkem 28 krát, a vztahuje se zde k ukončenému ději, což v tomto případě ještě zesiluje jeho perfektní tvar. **

    

   (3.) Ještě není dokonáno. Předchozí body ovšem zdaleka nejsou hlavní odlišností adventistické soteriologie ***. Zatímco ortodoxní křesťané věří, že dílo spásy bylo dokonáno smrtí na kříži, pro Ellen Whiteovou a adventisty je kříž teprve začátkem spásy: „Svou smrtí dílo započal a vystoupil po svém vzkříšení na nebesa, aby je dokonal“. To podstatné mělo teprve nastat v roce 1844 v nebeské Svatyni svatých, kam toho roku Kristus konečně vstoupil, aby hříchem poskvrněnou nebeskou svatyni svojí krví očistil……Kříž a vzkříšení je zde proto, aby křesťané důvěřovali, stejně jako Kristus na kříži, Bohu, ale odpuštění jejich hříchů je zde až nadějí budoucnosti.

   Aleš Franc, Historie a teologie adventismu, diplomová práce, str. 56, Banská Bystrica 2012

    

   (4.) Je možné říci, že dnešní CASD, dítě onoho velkého probuzení a velkého zklamání po něm, nezapře geny a výchovu svých předků – v dobrém i ve zlém. Nicméně ani církev, která se dnes považuje za výlučnou strážkyni Boží pravdy, nemůže vstoupit p druhé do téže řeky.

     Chce-li být pro dnešní svět nadějí, bude muset najít odvahu k sebereflexi, otevřít se, překročit svůj stín a zbavit se některých rodových zatížení.“

                                                               Adam Fišer, časopis DINGIR 4/2006 *. str. 131

    

    

    *  (pozn. autora) co se pohnulo za ty roky (1929 až 2006)?  

   ** perfektum je slovesný čas vyjadřující v minulosti skončený děj zasahující svými výsledky do přítomnosti

   *** soteriologie  = část křesťanské dogmatiky pojednávající o vykupitelském poslání Krista

    

Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

CH. Hitchens

8. VELKÝ SPOR

Učení, že celé lidstvo je vtaženo do velkého sporu mezi Kristem a satanem, má už od svého vzniku velké trhliny. (1.) Jednak Starý zákon je poněkud zdrženlivější k barvitému popisu satana v jeho vlivu minulém, přítomném i budoucím. Starý Izrael to ani tak neřešil. (2.) Zatímco spisy E .G. Whiteové, které toto téma dotáhly do absurdna, se popisem Lucifera (3.), satana a sporu jenom hemží. (4.) Opět vše pochází z ”gruntu”, výkladu prvních kapitol bible, které mají úplně jiné rozměry a dopad, než jak je v učení CASD popisováno.

Skrze toto dogma adventismus pohlíží na svůj zúžený výklad dějin, učení jiných církví a jasně definovaný životní styl.

——————————————————————————————————————–

(1.) – V tématu velkého sporu E .G. W.  není Ježíš vykreslován jako věčný a Otci rovný (= Bůh) – to by si ho všichni andělé pamatovali a věděli, že vždy byl Bohem, a ne že ho Bůh povýšil, že mu svěřil vládu, protože byla i Jeho přece vždy. – Tomáš Plechatý

– Na základě autority E. G. W adventismus učí, že Bůh musí satanovi dovolit uvalit utrpení, těžkosti a smrt, aby přesvědčil lidi a další světy o tom, co je zlé. Tak vzniká ve sborech mnoho duchovních schizofreniků, protože členové se neumějí vyrovnat s pocitem “pokusných králíků”.

– Pokud byl satan skutečně tak mocný a Eva podléhala pouze své stvořené chuti, tak by si to měl správně Pán Bůh vyřešit pouze se satanem, atd.,  atd.

(2.) SZ chápe převážně úlohu člověka jako svobodného a zodpovědného za své jednání, nikoliv jako tvora zmítaného v nějakém sporu. Příběhy ukazují člověka jako samo o sobě zloplodného a ke zlu vynalézavého – “Kde není díra, nemůže být myš“ – Talmud

(3.) „Lucifer si zprvu neuvědomoval skutečný ráz svých pocitů, bál se zatím vyslovit výplody a představy své mysli, přesto se jich nevzdal.“ E. G. W., Drama věků 1., str. 16, vydáno 1969

Opět ukázka ortodoxního výkladu, kdy se znají dokonce pocity aktérů a velikého zúžení výpovědní hodnoty příběhu. Bible sama o sobě Lucifera se satanem neztotožňuje. Slovo Lucifer je zde posměšným, resp. ironickým titulem babylonského krále, a je zřejmě biblickou reakcí na vztah Babylóňanů k astrologii (Iz 14,12). Až sekundárně podobnost textu s L 10,18 a Zj 9,1, srv. 12,9, vedla k užití tohoto titulu pro satana a potažmo andělskou vzpouru. Nicméně skutečnost uvedená ve Zj 22,16 ukazuje na to, že tento titul patří Pánu Ježíši Kristu.  Wheaton, D. W., Nový biblický slovník, s. 561

(4.) Pokud si zadáte na oficiálních stránkách CASD, které zpřístupňují dílo E. G. W. v angličtině,  https://egwwritings.org/, do vyhledávače slovo ”satan”, objeví se Vám cca 22 000 citátů od autorky. Je to až chorobný úkaz, jaký prostor tomuto tématu věnuje.

Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

CH. Hitchens

7. PŘIROZENOST ČLOVĚKA

Už jen základní uchopení prvních kapitol bible a způsob vyjádření veršů, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu, zavedl v učení, ve výkladu a praktikování přepodivný tlak na členy.Pojmy jako:

– teologie poslední generace (1.)

– ti, kteří zachovávají Boží přikázání

– dokonalost (dnes se opatrněji používá termín posvěcení)

– urychlení nebo opoždění druhého příchodu

vznikaly už od průkopníků a byly dotaženy M. L. Andreasenem (2.) do absurdní podoby. A to ve výkladu postaveném (jak jinak ) i na spisech E. G. W. (3.) V zjednodušené formě, pokud je přirozenost člověka hříšná, dochází k tomu, že postupným klesáním krok za krokem, skutek za skutkem sestupuje k hříchu. Pokud tento proces obrátíme a člověk krok za krokem, skutek za skutkem ”začne něco se sebou dělat”, lze dojít postupným dodržováním desatera k dokonalosti (zapečetění), posvěcení. Tak vzniklo učení v adventismu jednak o poslední generaci, ale také  se to stalo živnou půdou pro tvrzení o vyjímečnosti ostatku.Vždyť která jiná církev ve svém dodržování těchto bodů to členům ”umožňuje”? Odpověď (často přímo v úkolcích sobotní školy): „no přece žádná, jenom ta naše“. (4.)

Nutno čestně přiznat, že v CASD v Čechách je pár teologů a kazatelů, kteří nesouhlasí ani neučí Andreasenovu ”hypotézu”, žel, musí našlapovat jako slon v porcelánu, protože v povědomí sborů a periodikách  je toto učení stále zakořeněno a současným vedením i živeno.

——————————————————————————————————————–

(1.) ”Jedním z charakteristických znaků Božího lidu posledních dnů je skutečnost, že členové Jeho církve přijímají a věří všem deseti Božím přikázáním, včetně čtvrtého, které nás napomíná, abychom pamatovali na Sobotu Páně. Zachovávání Soboty je nejen znamením Jeho stvořitelské moci na počátku, ale je také hlavním znamením Božího lidu posledních dnů  …” Kázání předsedy Generální konference Církve adventistů sedmého dne Teda Wilsona 3.7.2010, Atlanta, USA

(2.) M. L. Andreasen – adventistický tajemník školy a profesor, který mimo jiné dotáhl eschatologii CASD do útočného stylu chápání – viz např. G. R. Knight – Hledání identity, str. 111., vydal ADVENT ORION, 2007

(3.) „Adventisté sedmého dne jsou vyvoleni Bohem jako zvláštní lid, oddělený od světa. Učinil je svými představiteli a povolal je, aby se stali Jeho vyslanci v posledním díle spasení.“ E. G. W., Svědectví č. 7., str. 138

(4.) Ukázka nešťastně manipulativních otázek v periodikách sobotní školy:

– Přemýšlej o důvodech, které máme jako adventisté sedmého dne pro naši víru. Jaké to jsou důvody? Proč bychom nikdy neměli pochybovat při jejich prožívání a sdílení se s ostatními?  

 – Jaká je naše role v předávání biblického poselství, aby ho ostatní mohli poznat? Kde naše odpovědnost začíná a kde končí?

 – Jak by se tvůj život lišil, kdyby ses Božímu zákonu nepodřídil?

                                                Biblické úkoly, periodikum sobotní školy, 1/2015 – Přísloví