Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

                                                                                                                       CH.Hitchens

14. JEDNOTA KRISTOVA TĚLA

  Jednota v různosti. Staré heslo Jednoty bratrské naznačuje mnohé. To, co si pod pojmem jednota představují představitelé církve CASD, je pouze uniformita bez otázek a slepá poslušnost. (1.)   Je hezké napsat do věroučné preambule, že: nás nesmí dělit rasové, kulturní rozdíly mezi urozenými a nízkými….rozdíl mezi mužem a ženou (2.), přesto:

– pokud se roky volá po změně témat v periodikách sobotní školy, tak následuje vždy vymlouvavá odpověď, že to je určeno pro “jinou kulturu”.

– k rasové otázce bych přes tisíce vidění rád četl i nějaké jasné, které se v době E.G.W. kriticky vyjadřuje k otrokářskému jednání prvních adventistů a zastává se jejich černého služebnictva. (3.)

– je opravdu zajímavé, jak směr, teologické uvažování, prostředky v církvi určují majetní podnikatelé, kteří si nezávisle na vedení ČS CASD a za jejich zády platí přednáškové sály, svou hosty k obrazu svému, kteří slouží coby “utvrzovači věčných pravd”. Jejich propojenost a desátky, přísun finančních prostředků z GK, je určující, a tak není divu, že jsou propojeni s nejvyššími složkami CASD GK. (4.) Opět se ukazuje, že není pravda, že rozhodující jednotkou v církvi je člen.

– to, že žena dodnes nemá v CASD stejné postavení a možnost služby v obdarování jako muž. je opět jen ukázkou toho, že to jsou právě kulturní a mocenské struktury, které určují nauku místo toho, aby byly brány v potaz texty prvních kapitol bible. (5.)

——————————————————————————————————————–

(1.)  Na výročním zasedání výboru Generální konference vyzval shromážděné vedoucí, aby se spolu s ním oddali Bohu a zaujali jednotný postoj v otázce jedinečných biblických věroučných bodů církve adventistů.

T.Wilson, předseda CASD, Advent 10/2014 str. 28.

(2.) Církevní řád str. 149, 2011

(3.) … přece jenom jsem něco nalezl – smysluplnost posuďte sami:

 Viděla jsem, že otrokář se bude muset zodpovídat za duši svého otroka, jehož udržoval v nevědomosti. Hříchy těchto otroků budou vyhledávány na jejich pánech. Bůh nemůže vzít do nebe otroka, úmyslně drženého v nevědomosti, který neví nic o Bohu, ani o Bibli, bojí se jedině biče svého pána a zaujímá mnohdy nižší postavení než zvíře. Učiní však pro něj to nejlepší, co může soucitný Bůh učinit: nechá jej zaniknout, jako by ho nikdy nebylo; jeho pán však bude muset vytrpět sedm posledních ran a pak při druhém zmrtvýchvstání bude probuzen, aby vytrpěl druhou, nejhroznější smrt.                                     E.G.W,. Rané spisy, kap. Hříchy Babylona.  276/1  https://egwwritings.org/

    Pro představu doby – životopisný film:  http://www.csfd.cz/film/304544-12-let-v-retezech/zajimavosti/?type=film

(4.)  Viz.aktivity v CASD V Českém Těšíně, prapodivný oběžník starším všech sborů o přednáškách tajemníka divize G. Maurera, nebo tajně plánovaná návštěva předsedy CASD T. Wilsona na IŽS, kde se opět ukazuje, ”kdo tahá za nitky“ a bezmocnost v tichém přehlížení vůdčích složek CASD ČS a MSS.

(5.) Opět na Generální konferenci CASD roku 1990 tato otázka shozena ze stolu a tak to jde od konference ke konferenci. Jako odůvodnění zamítnutí se paradoxně používají spisy ženy E. Whiteové: Je povinností ženy, aby ustoupila ve svých přáních a ve své vůli svému muži. Oba mají ustoupit, ale Boží Slovo dává přednost úsudku mužově. A neubere na důstojnosti ženy, když ustoupí tomu, koho si vyvolila, aby byl jejím rádcem a ochráncem. ^1T 308 Manžel má udržovat své postavení v rodině mírně, ale se vší rozhodností. (Svědectví pro církev 1, str. 307- 308).

Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

                                                                                                                       CH.  Hitchens

 13. OSTATEK A JEHO POSLÁNÍ

    Znakem většiny sekt je důraz na jejich absolutní”pravdu” nebo jejich výjimečnost. A proto není divu, že se, podobně jako u některých církví nebo hnutí, setkáváme s výrazy jako věrný otrok nebo svatí posledních dnů, tak ani adventismus v tomto nestojí v pozadí. Označení sama sebe za ostatek a učení ohledně tohoto bodu opět vede k sebestředné exkluzivitě. (1.)

Pokud si vymyslíte složitou hru, kde jste pravidla vymysleli a určujete jenom vy, je dopředu znám vítěz. Hra spočívá v tom, že se neustále hráčům = členům předkládají otázky v periodikách:”Kdo jiný než my učí “trojandělské poselství?” (2.)

“Kdo jiný než my má graf roku 1844?”…odpověď je jasná. (3.)

Přesto, že se snaží někteří v českých podmínkách tento bod učení zjemňovat a omlouvat (tzn. dovolovat, že budou spaseni i jiní lidé než příslušníci církve), nadále zůstává tento bod učení neměnným a do očí bijícím.

——————————————————————————————————————–

(1.)  Z nebe je nám dán mandát….naplňujeme kvalifikace Boží církve ostatku, která bude finišovat s maximálním nasazením.

     Wilson, předseda CASD, 2011, Kalifornie

(2.) Tím je učení o ostatku provázáno s učením o prorockém daru Ellen Whiteové. Svým způsobem se také jedná o definici kruhem – prorocký dar potvrzuje pravost církve, která je pravá proto, že se v ní tento dar vyskytuje.

                      (B.Jetelina –diplomová práce ASD mezi modernou a postmodernou, str. 71.)

(3.) Církevní řád CASD, str. 149, Praha 2011

Náboženství na jednu stranu vyžaduje od lidí plnění nesplnitelných úkolů, na druhé straně je velice vynalézavé v jejich „legálním“porušování.

CH. Hitchens

12. CÍRKEV

Často kritizované heslo katolické církve, že mimo církev není spásy, postihuje adventismus v učení vice než zdrávo. Zatímco katolická církev se od tohoto oprostila a hodně reformovala (1.), v praxi CASD to nadále trvale zůstává. (2.)

Členové CASD často musí vynaložit veliké úsilí, pokud si chtějí zachovat skupinku, společenství obyčejného sdílení víry. Často je to za cenu nálepek, že brzdí druhý příchod, že jsou nejednotní, nebo že je satan ponouká, když kritizují vyšší církevní složky. (3.)

    Mám totiž za to, že dar vzájemných bratrských vztahů, který je nám zpřístupněn smírčí obětí Pána Ježíše Krista, jsme ještě zdaleka nedocenili. Spokojujeme se s příliš povrchním mechanismem. Brouzdáme celá léta na mělčinách pro neplavce a říkáme tomu křesťanský život. 

               Jiří Hurta- Hledejte krále, str. 161 (vydala Evangelická církev metodistická 1991)

—————————————————————————————————————————————-

(1.)  „Katolická církev neodmítá nic, co je v těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností se dívá na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky. Ačkoli se v mnohém rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece jsou nezřídka odrazem Pravdy, která osvěcuje všechny lidi.“

Druhý vatikánský koncil 1965

Například vůči textu koncilního dokumentu Gaudium et Spes by jen velmi obtížně argumentačně obstálo tvrzení, že katolická církev sleduje svoje vlastní cíle „bez ohledu na prospěch vlád či národů“. Viz Ellen G. WHITEOVÁ, Velké drama věků, s. 376.  (B. Jetelina)
(2.) Ta (náboženská praxe) je zejména poznamenána přesvědčením, že jako jediní na světě znají absolutní pravdu o Bohu a o tom, jaká je jeho vůle pro lidi. Dále pak pevně věří, že ti adventisté, kteří nepřijali přístupy a učení historického adventismu, celým svým životem vykazují znaky odpadnutí. Druhým důsledkem (logicky) je pak výrazný mučednicky syndrom vedoucí k hluboké nedůvěře k oficiální Církvi adventistů sedmého dne a také ke krajně nepřátelským postojům vůči

evangelikálním adventistům a jiným křesťanům. Historičtí adventisté tak sice v církvi adventistů zůstávají, ale vytváří k ní paralelní, nezávislé struktury – školy, zdravotní instituce a vydavatelství, které propagují extremistické a morálně

přepjaté postoje v otázkách životního stylu a poslušnosti. Dále pak nesouhlasí s jakýmkoliv dialogem mezi adventisty a jinými denominacemi. Veškeré takové pokusy označují za zradu, odpadnutí a zaprodání se Babylonu. Jejich odpor ke katolicismu je až patologický. Nutně pak podléhají i nejrůznějším teoriím o „jezuitském spiknutí“ všeho „odpadlého křesťanství“ proti poslednímu ostatku věrného Božího lidu, za který ovšem považují sami sebe.

(   B.Jetelina –diplomová práce ASD mezi modernou a postmodernou str.139-140.)

(3.) Ted N. C. Wilson, předseda Generální konference, při kázání zdůraznil, že se satan snaží využít všechny prostředky, které má k dispozici, aby se pokusil zničit církev adventistů a ochromil její poslání zvěstovat brzký Ježíšův příchod.

„Ačkoliv rozsáhlé pronásledování určitě přijde, v současnosti se satan pokouší oslabit církev zevnitř pomocí rozkolů, nesouladu a přizpůsobení se světu, “řekl Wilson.

                                                                                                                                          (Advent 10/2014 str.28)

             Pozn.autora: Divím se redaktorům, že jim nebyla hanba článek vytisknout.