Při popisu 28. věroučných výroků CASD mi hodně členů (z ČR) sdělilo, že oni tomu takto nevěří, že to takto nedodržují, ani neuvádějí do praxe.

Zůstává stále tedy otázkou:

– pokud se víra nedědí, ale je to osobní intimní rozhodnutí jedince

– pokud platí ono na každý den zkoumejte, zda-li je to tak

– pokud jde o následování Krista a nejen pragmatického chodu zdánlivě fungujícího klubu

– pokud víra dělá člověka svobodným, bez vydírajícího prvku rodiny, příbuzných a

ekonomických vazeb

– pokud pro člena vůbec není rozhodující a zajímavý nosný prvek 22.října 1844

– pokud člen nezná, nečte, neuznává neomylnost spisů E.G.White

– pokud roky nesouhlasí s učebními pomůckami sobotní školy

– pokud si o sobě člen nemyslí, že je jediný a pravý ostatek

– pokud nedodržuje sobotu v plné dogmatice tak, jak je v učení popsána, atd., atd.

… tak proč, když nesouhlasím a nepraktikuji z 28. článků třeba 15. – 20., být členem a zavazovat se k tomu? Proč obelhávat sebe i členy kolem mne?

Když vidím, že za velmi dlouhou etapu není sebemenší snaha v církvi s něčím pohnout a naopak se přitvrzuje, proč se na tom svoji účastí (i finančně) podílet? Po každé konferenci zaznívají slova: Je třeba dalších 5 let počkat. (1.)

Když forma vedení, periodik, duchovního schématu života sborů je řízena shora z GK z pozic, se kterými nesouhlasím?

Přestože si vedoucí činitelé CASD ČR na konferenci odhlasovali a slíbili, že budou chránit normální členy před obtěžováním, neomaleností a bludy členů zastávajících kontroverzní postoje (2.) a toto evidentně nedodržují, ba naopak hájí a omlouvají ještě tyto praktiky (3.), tak zůstává člen vydán napospas radikálnímu a fundamentalistickému hlavnímu proudu uprostřed sborů. Nikdo si nedovolí zastat se jej, ať už ze strachu kvůli pozici zaměstnance církve a případné ztrátě finančního zabezpečení (4.) nebo jen pro čistý pragmatický klid zametačů problémů pod koberec.

Je smutné, jak se za poslední roky vytvořilo prostředí, kde bojuje za zdravý rozum cca 3 – 5 členů v diskuzích, v nichž se pak ukáže, že jediný, kdo se nebojí, je nakonec člen katolické církve. Dopředu je znám výsledek každé diskuze – prostě nepřekročí stín již předem daný spisy E. G. W. Vždy se tam objeví „dozorci pravdy“, kteří v podobě svatých kyjů uvedou vše na správnou kolej. Náhle teologové CASD, ti, kteří znají původní text, historii, paradoxně mlčí. Ze zkušenosti let minulých už ví, že není dobré si to s „některými lidmi“ v církvi rozházet.

Opravdu jsou povinni členové namísto ztišení se, bohoslužby, setkání s živým slovem, lavírovat a balancovat uprostřed tohoto? Musí neustále hledat omluvy na do očí bijící nesmysly a tvářit se, že neexistují? Opravdu můžeme nazývat reformací ono klasické české zápecnictví?

Občas sice zazní protesty ve stylu Járy Cimrmana – v podobě jeho odvážné básně Svou pravdu nebudeme skrývat – ukrytou odvážně v násadě od krumpáče.  Ale nic to nemění.

Na Titaniku se pouze přesouvají lůžka.

—————————————————————————————————————–

(1.) A to se jedná o tak banální věc, jako třeba uznání toho, že ženy mohou být obdarované Duchem svatým pro  službu z kazatelny – nemluvě o dalších důležitějších aspektech.

(2.)  Vize pro CASD v Československé unii pro rok 2014-2019

bod. 6

http://www.casd.cz/wp-content/uploads/2014/05/Vize_unie_2014_2019_final.pdf

(3.)  Výsledok hlasovania treba rešpektovať, ale netreba sa vzdať zápasu o zrovnoprávnenie postavenia žien v cirkvi adventistov a ich efektívnejšieho zapojenia do služby. Je to morálna výzva, ktorá je biblicky a historicky oprávnená a teologicky zdôvodniteľná. Vedeniu Generálnej konferencie prajem veľa múdrosti a Božie vedenie, pretože v súčasnej situácii bude treba úsilie o zachovanie jednoty cirkvi zdvojnásobiť.

………..Niet najmenšieho dôvodu na duchovnú depresiu .

                                                      Otevřený diář předsedy CASD M. Pavlíka

(4.) Adventistická církevní administrativa sice ráda hovoří o jednotě, avšak ve skutečnosti pragmaticky připouští v samotném základu bezbřehý teologicky pluralismus, což je extrémně potvrzeno tím, že mlčky nejen přihlíží k tomu, že jedna církev je tvořena ariány i křesťany, ale dokonce navazuje s ariány spojenectví. Tím však žádnou skutečnou jednotu nebuduje, ale namísto prostoru pro dialog spíše vytváří podhoubí pro radikalizaci okrajových proudů. Zodpovědností administrátorů církve však nemá byt na prvním místě udržování instituce v chodu a vymýšlení nových misijních strategií, ale  ve smyslu Kristových slov  usilování o jednotu, jejíž základ musí byt teologický a nikoliv manažersko-ekonomický.

B.Jetelina,  ASD mezi modernou a postmodernou, str. 148.

Pozn.autora – Není tajemstvím, že nejvíce odvážná kázání mají už jen  ti,kteří odešli z přímého zaměstnaneckého poměru církve nebo do důchodu.

Přesto, že mnozí „vědí“, toto je nejspíše „výhodnější“ – http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/prebenda

Tato témata jsem spojil do jednoho oddílu, protože jsou vzájemně provázána. Zatímco jiné církve a moudří teologové (1.) se k tomuto vyjadřují se skromností a bázní, učení CASD dál šíří myšlenky, které spíše zastrašují svoji černobílou jednoznačností. (2.)

Není pro členy cesta spasení mimo adventismus (3.), proto není divu, že mnozí, “přesto, že vědí,“ tolerují jinak netolerovatelné. Vidění Nové země, kterou nikdo neviděl (až na jednu osobu), se na místo naplněného vztahu s Bohem stává kýčovitým obrázkem s prapodivným určením těch, kteří vstoupí a těch, kteří ne. (4.)

—————————————————————————————————————–

(1.) Náboženský dialog začne tam, kde nebudeme jeden druhému tvrdit, že jsme vlastníky pravdy, a nebudeme se ho pokoušet získat do svých řad, nýbrž kde se budeme jeden druhému otvírat, aby nás širším poznáním korigoval sám Ten, který je Pravda sama. Co když jsme někde nedohlédli dost hluboko nebo daleko?

Jan Heller , Podvečerní poděkování, str.166

(2.) Ačkoliv má tato teorie mnoho slabých míst a dalo by se s ní možná úspěšně polemizovat z mnoha úhlů (viz kapitola o pekle), citelně ji lze zpochybnit tím, že samotní padlí andělé, kteří již na zemi působili v době Kristovy pozemské služby a kteří dokonce ovládali lidi již na zemi žijící, Ježíše prosili, aby je právě do propasti neposílal. „A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti“. (L 8,31) Jestliže tedy podsvětím je míněn tento svět a tito andělé na světě již byli, je na místě položit si otázku, na jakém místě na zemi se nachází ona propast?

A.Franc , Historie a teologie adventismu, str.109

(3.)  (Adventisté) …Studiem otázek svatyně získali jasnější poznání. Pochopili, že správně určili, že konec období 2300 prorockých dnů v roce 1844 označuje rozhodný okamžik.

I když se opravdu zavřely dveře naděje a milosti, jimiž lidé po osmnáct staletí přicházeli k Bohu, otevřely se jiné dveře a Bůh lidem  nabízí odpuštění hříchů díky službě Ježíše Krista ve svatyni svatých. GC 430

…….Všichni, kdo vírou následují Ježíše Krista ve velkém díle smíření, mají prospěch z jeho prostřednické služby. Pochopitelně lidé, kteří zavrhují světlo, jež objasňuje tuto Kristovu službu, nemají z něho žádný užitek.  GC431

Předchozí citáty vlastně říkají, že vyznání Ježíše Krista jako svého Pána a uvěření v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, které vedlo ke spáse (viz. Římanům 10,9) , nyní po roce 1844 už nevede ke spáse!!!!!! Nyní už spásu lze získat jen uvěřením ,,světlu“ nebo ,,pravdě“ o svatyni svatých, kterou hlásají adventisté.

A kdokoliv s tím nesouhlasí, nebo to neví, tak Ježíše nebude takzvaně hledat vírou ve svatyni svatých a tedy nebude mít z jeho díla žádný užitek – žádné odpuštění hříchů a žádný život věčný!!!!!

Dokonce na své žádosti o vedení Duchem Svatým bude dostávat vedení ďábla. (viz. Rané spisy, kapitola: konec 2300 dní

např. Zde: http://www.ellenwhiteova.cz/rane-spisy/konec-2300-dni/)

což obrací naruby Lukáše 11,13(poznámky autora Tomáše Plechatého)

(4.) Je zřejmé, že autorka (E .G. W.)chápe adventní hnutí jako výlučného vlastníka pravdy pro poslední dobu před Kristovým příchodem, a kdokoliv ji nepřijme, přijme namísto Božího znamení znamení šelmy. Takové pojetí nejen zavání sektářstvím, ale rovněž zužuje evangelium, předkládané novozákonními spisy.

     Ing. Martin Lejsal, Analýza specifických témat v knize Drama věků od E. G. W., str. 82

I tuto oblast po vzoru vnímání common sense amerických církví má adventismus

„ ztabulkovanou“.

Některé biblické verše ohledně smrti (1.) v původních jazycích jakoby neexistovaly a tam, kde se s úctou k nepoznanému tajemství ostatní církve staví zdrženlivěji, má adventismus jasno. Aby ne. Do slunce „přisvětluje“ malým světlem. (2.)

Pojetí Boha musela CASD umístit do časovosti (3.), jinak by nevyšel model 22. října 1844 a tím se zadělalo na mnoho otázek. Např. proč by musel nadčasový Bůh vyčkávat s mrtvými v časových limitech? Ejhle, odkud se vzal Mojžíš a Eliáš na Hoře zjevení? A kde do té doby byli? Co celou dobu dělali?

V praxi sborů to znamená, že členové papouškují vysmívání se učení jiných církví o duši, smrti, aniž by se seznámili blíže s jejich výkladem a pojetím. Vzniká tak mnoho zbytečných mýtů a zkazek. (4.)

—————————————————————————————————————–

(1.) Mt 10,28

Mt 22,32

Mt 23,43     a ona pohádka o posunuté čárce

SK 7,59

2K  5,1-10

Fp  1,21-24

Např. starozákonní hebrejský výraz šeol a novozákonní hades, tartarus, paradeisos, gehenna a jejich významy se nenaplňují a zcela se míjí s výkladem E .G. W. vloženým do učení CASD.

(2.) Opravdu perlička pro fyziky: „Protože lidé Bibli nevěnují pozornost, dal jim Bůh malé světlo (rozuměj Whiteovou), které je má vést k velkému světlu (tj. k Bibli).“ (Review and Herald, 20. 1. 1903)

(3.) Není divu, že popis Boha a Jeho světa, který se vlamuje do časových rovin, dělá klasickému adventismu problém v pochopení: “Jednomu prostě nerozumím, co hodnotného může tato kniha přinést adventistovi, který minimálně každou sobotu studuje bibli, a navíc v dnešní době má k dispozici tolik krásných, hodnotných  a biblicky korektních knih.“  

                                                       Z „kázání „proti knize Chatrč – br. M. Hurta            

(4.)  Bendikt XVI. prohlásil: “Pomozte duším v očistci.“  – zdroj CASD www.neuveritelnaodhaleni.cz

Nebo xenofobní proslovy Douga Batchelora, pastora a mluvčího TV programů  Amazing facts presents a Everlasting- ANTIKRISTOVA AGENDA ZA JEDNOTU  

    Určitě by se dalo hovořit o naději, kdyby se pod nátlakem a sbíráním pesimistických zpráv na portálech adventistických webů a v knihách (1.) neshromažďovaly „důkazy“ (2.), znamení doby, které mají dle učení oznámit světu větu: „Však vy ještě uvidíte“. To není evangelium.

Druhou mutací této dobré zprávy je skutečnost, že se z hnacího motoru adventismu stal vydírací prostředek na členy, na jejich jednotu (myšleno uniformitu myšlení), na jejich misijní výkonnost (3.), kde se „krátkostí času“mají zdvihat obrátky. Členům není neznámé paradoxní učení, že svým jednáním „brzdí druhý příchod“, nebo jej mohou „uspíšit“. (4.)

Přes rozumnost několika málo členů v ČR, pro které je důležitější ohledně příchodu pojem ne kdy, ale kdo, stále zůstává i po zasedání GK 2015 tento prvek v učení jako bič na ty, kdo takto smýšlí.

——————————————————————————————————————-

(1.) Jmenujme pár zastrašovacích titulů: Poslední dny planety země, Připraven odpovědět, Neděle přichází, Jak přežít konec světa …

(2.) Strašením znameními také disponuje titul od E.G.W. Drama věků 5, kde např.  na str. 220. je vykládáno, že  ZJ 6,12 se naplnilo v roce 1755 a že to bylo největší zemětřesení, tzv. Lisabonské – 70 000 obětí. Toto tvrzení není pravdivé. Např. 1201 Egypt 1 100 000 obětí atd.

Viz. http://katastrofy.webnode.cz/nejvetsich-zemetreseni-v-historii/

(3.) Ted Wilson předseda Generální konference při kázání zdůraznil, že se satan snaží využít všechny prostředky, které má k dispozici (pozn. autora- jak to od něj napřímo tak ví?) ,aby se pokusil zničit církev adventistů a ohromil její poslání zvěstovat brzký Ježíšův příchod.  Advent 10/2014  str. 28.

. (4.) Uspíšení příchodu našeho Pána– Je to nevíra, světáctví, neposvěcenost a sváry mezi vyznávajícím lidem Božím, které nás zdržují v tomto světě hříchu a smutku po tak dlouhá léta. …… Vidím nutnost uspíšení všech věcí k přípravě na krizi. – Lt 90, 1897E.G.W. Předností každého křesťana je nejen vyhlížet, nýbrž také uspíšit příchod našeho Pána Ježíše Krista. 8T 23

Před konferencí mi psalo pár přátel,že teď to přijde,teď nastanou změny,už se na tom pracuje…tohle dlouho členové nevydrží…změny jsou před námi…..

Protože již mnoho historiků a teologů napsalo,že CASD nikdy nepřekročí stín E.G.Whiteové a své fundamentalistické pojetí-viselo i tentokrát očekávání ve vzduchu.

Konference opět,tak jako v historii ukázala,že nejen,že adventismus s 80-90% volí radikální uvažování znovuzvoleného předsedy na 5 let T.Wilsona,ale i opět v dalších bodech mnohem více prohloubila odtažitost od křesťanského okolního světa.

Ukázala veliký zdvihnutý prst nad těmi,kteří v církvi uvažují jinak a opět dala do rukou moc konzervativním fundamentalistům k vydírání posledních zbylých uvažujících členů v ČR.

Ani tak obyčejná věc,jako uznání toho,že by i žena mohla být obdarovaná neprošlo,natož pak očekávat podstatnější změny.

Domnívám se,že nepomáhá,ani „házení do autu“ od představitelů církve CASD ČR+SR,že se až tak moc neděje,nebo,že je potřeba ještě počkat…pokolikáté už ?

Krásně a hlavně otevřeně to vyjádřil v článku B.Jetelina:

http://ekines.cz/2015/07/09/adventisticke-upresneni-veroucneho-bodu-o-stvoreni-symptom-zmeny-kurzu-cirkve/

Nosný pilíř adventismu, který paradoxně mnoho nezajímá ani členy samotné. Přes neustálé zdůrazňování důležitosti v periodikách jen málokdo tuto složitou schematiku dokáže vysvětlit a obhájit. Většinu členů v Čechách to nezajímá. Aby taky ano. Vždyť evangelium o tom, že Kristus za nás zemřel a rozhodl na kříži a že jsme spasení pouze milostí, je plně dostačující. Pro adventismus nebylo a zřejmě není dostačující zvolání Krista na kříži –Dokonáno jest!! (Jan 19,30)

Nikoho dodnes netrkl přes nos biblický verš Matouš 24, 36-41: O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn,  a navzdory tomuto verši si adventismus postaví učení na jedné z 15 hypotéz výpočtu W. Millera, který to nazval omylem a později se za to omluvil.

Paradoxní je „kalendářní začlenění“ Pána Boha, který stojí mimo čas, je nadčasový,  do 22. října 1844. Když ani toto datum příchodu nevyšlo (1.), použila se ona pomůcka, tolik typická pro hnutí vzniklé v Americe…“přišlo nové světlo.“(2.) Muselo se ale ponejprv přehlížet a „poupravit“ pár historických datací, aby to „vůbec tak nějak vycházelo.“(3.)

Po 18 století musel „někdo stát v předsíni“ a umlouvat Otce (4.) navzdory tomu, že bible jasně učí odpuštění na kříži. Církev a E. G. W. tím dostala do rukou další zastrašovací prostředek pro členy. Vznikly tak výrazy jako: zapečetění, zavřené dveře milosti, otvírání knihy života, nikdy nevíš, kdy Tvé jméno přijde na přetřes.

Vzniklo tak další dogma, které opravdu žádná jiná církev tak složitě nevysvětluje a zároveň tím i zpětně potvrzuje sebe samu (5.) o své výlučnosti jako ostatku.

——————————————————————————————————————-

(1.) Pokud si někdo z lidí žijících v roce 1844 dovolil nepřijmout výpočty 2. příchodu, nad tím se ze strany autorky zavíraly „dveře milosti“. Toto tvrzení bylo i zaštítěné viděním prý přímo od Boha. Tito lidé se dopředu „zapečeťovali“ a dopředu se jim upíralo, zakazovalo spasení. Jakým právem? Dodnes se za to nikdo neomluvil.

(2.) např. Svědkové Jehovovi zdůvodňují neuskutečněný konec světa 1914 tím, že Ježíš Kristus na svět přišel, ale pouze neviditelně a přímo na zemi očišťuje chrám. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je tedy ve zdůvodnění „nepříchodu Krista“. U CASD se jedná o očištění svatyně na nebesích, u SJ očištění chrámu na zemi a Kristův neviditelný příchod.

(3.) http://biblickestudie.cz/studie/rok_1844.pdf

str. 13.

http://www.apologet.cz/files/attachments/file/22-2-adventismus.pdf

Str. 42

Běžný člověk naprosto nemá šanci se sám orientovat v jemných exegetických nuancích knihy Daniel, ani v diskusích o preterismu, futurismu či historizujícím vykladu textu, natož pak v dokladování z hlediska současné teologie poněkud obskurního tvrzení, že kniha proroka Daniel byla skutečně napsána v době Babylonského zajetí a ne až v době makabejské. Jeho víra ve správnost adventistické exegeze pak spočívá více na důvěře v konkrétního teologa či církev než na možnosti sám si ověřit její pravdivost. – B. Jetelina ASD mezi modernou a postmodernou str. 165.

(4.) E.G.W. Drama věků 5. str. 302

(5.) Součástí některých náboženských nauk jsou eschatologická učení o posledních událostech světa. Členové takových společenství věří, že jsou zasvěceni do tajemství, která většinou mají velkou existenciální důležitost (čas konce světa, příchodu Mesiáše apod.). Z toho důvodu jsou eschatologická očekávání obrovskou hybnou silou a tvoří často fundament víry, identity a prosperity daného společenství. Některá očekávání směřovaná do nedaleké budoucnosti měla ve své době velký mobilizační účinek, ale zároveň bylo brzy umožněno prověřit jejich pravdivost. Zdálo by se logické, že v případě jejich nenaplnění (rozporu s realitou) budou tato učení vyhodnocena jako chybná, bude následovat zánik hnutí.

   L.Poruba –Náboženské rozpory v souladu-bakalářská práce str. 10.