„Chce to více Božího slova“, volají v mnoha církvích s vidinou nápravy a změn. Myslí opravdu toto? Ano. Otvírání stránek bible se slovy: „Nepotřebujeme tu vaši těžkou teologii, historii atd. Chceme jen a jen ´čisté písmo´.“

  Ó, jak to svatě zní s vůní doslovnosti výkladu (spíše čtení) textu, bez jakékoliv exegeze. Vyplynou z toho, jak jinak, heretická dogmata v učení daných církvích.Všichni se tak mohou vyjadřovat ke všemu, bez jakéhokoliv bližšího vhledu s podivnou vidinou toho, jak jsme si rovni.

  Tak snadno může laik i kazatel za kazatelnou nabýt pocitu, že vše prohlédl v bagatelizování a zjednodušování a namísto Božího slova dochází pak na řeč náboženství. A protože pouze Boží slovo zasahuje do morku kostí, posluchači nejsou často zasaženi, tak se musí používat emotivních příběhů pod záštitou „moje zkušenost je…“ Kolik je jen nešťastných promluv od narychlo povolaných, myslících si, jak slouží Božímu dílu.

  Pokud se toto používá v církvích po vícero generací, stádo zákonitě nábožensky zhloupne.Tak vzniká i postoj, že pokud nás něco ve víře přečnívá, je to ostré, složitější, určitě je za tím „ten zlý“.

  Kdo chce zkusit s Bohem krok, musí se dát do pohybu. Bůh sám je kmitající se Pravda v nezměřitelné hloubce. Ne na mělčinách našeho přemílání vyprávění zpoza kazatelen, ohraných písniček, které, světe div se, vedou k tomu, že se svět vůbec nediví. Tomu už ti lidé zvenku opravdu nerozumí.

  Nemáme právo se vlamovat do textů bible, aniž bychom používali klíč kulturní souvislosti, záměr autora, dobu vzniku. Tak, jen tak, Boží řeč co nejméně ohýbáme. (I když se určitě zkreslení nevyhneme).

  Každému, kdo vstupuje do jakékoliv církve, by se mělo na rovinu říkat ne evangelium prosperity, ale pravdu o tom, že je uváděn do světa tajemství, překvapení a hloubky. Nehonit jen počty statistik pokřtěných, ale přiznat, že víra je spjatá s pochybností a ta může být hnacím motorem pro osobní, ale i církevní revizi už zajetého.

  Že je to veliký On, kde i my, ošlehaní náboženští mazáci, jsme Jím často zaskočeni, protože se tak nějak nevejde do našich brožurek.

  Nepohrdejme teologií – naukou o Bohu, možná se nám podaří přes řeč náboženství zaslechnout živé Boží slovo.