1Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil Sáře to, co prohlásil. 2Sára otěhotněla a porodila Abrahamovi v jeho stáří syna v určeném čase, o kterém s ním mluvil Bůh. 3Abraham dal svému synu, který se mu narodil, kterého mu Sára porodila, jméno Izák. 4Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, tak jak mu Bůh přikázal. 5Abrahamovi bylo sto let, když se mu narodil syn Izák. 6Sára řekla: Bůh mi způsobil smích. Každý, kdo o tom uslyší, se bude smát se mnou. 7Ještě řekla: Kdo by jen pověděl Abrahamovi, že Sára bude kojit! A přece jsem mu v jeho stáří porodila syna! 8Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den Izákova odstavení udělal Abraham velkou hostinu. 9Když Sára viděla, že se syn Egypťanky Hagary, kterého Abrahamovi porodila, Izákovi posmívá, 10řekla Abrahamovi: Vyžeň tuto otrokyni i jejího syna, neboť syn této otrokyně nebude dědicem spolu s mým synem Izákem! 11Abraham byl z toho velmi skleslý: byla to záležitost jeho syna. 12Bůh však Abrahamovi řekl: Nebuď skleslý kvůli chlapci a své otrokyni. Poslechni Sáru ve všem, co ti říká, protože v Izákovi bude povoláno tvé símě. 13Syna otrokyně také učiním národem, protože je tvým potomkem. 14Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch vody a dal to Hagaře. Položil jí to na ramena a poslal ji s dítětem pryč. Odešla a bloudila v pustině Beer-šeby. 15Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedno křoví. 16Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. Tak seděla naproti, pozvedla hlas a plakala. 17Bůh uslyšel hlas chlapce. Boží anděl zavolal na Hagaru z nebes a řekl jí: Co je ti, Hagaro? Neboj se, protože Bůh slyšel hlas chlapce tam, kde je. 18Vstaň, zvedni chlapce a pevně ho drž za ruku, protože z něj učiním velký národ. 19Tu jí Bůh otevřel oči a uviděla studnu s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít. 20Bůh byl s chlapcem, když vyrůstal. Usadil se v pustině a stal se velkým lukostřelcem. 21Bydlel v Páranské pustině a matka mu vybrala ženu z egyptské země.
GN 21,1-21 Český studijní překlad
Taky vám vrtalo hlavou trochu hyenistické chování Sáry vůči Hagaře a chudákovi malému Izmaelovi?
Jenom kvůli tomu, že se „posmíval“ ?
A ještě tento tvrdý trest Bůh schválí ?
Co je to za milosrdného Boha, když se dívá, jak chudák Hagar „nese na zádech“ do pouště malého synka?
Tyto a další otázky a zároveň hloupé odpovědi(¹)nastanou, pokud se bude používat pouze doslovné čtení a zcela se vynechá teologický přístup. Pokud se do textu bude vlamovat klíčem, který k dané době, k tomu co chtěl vypravěč říct zcela nepatří.
Zvykem v Izraeli bylo kojit děti cca do tří let, pak byl syn odstaven a prováděla se slavnost velkých rozměrů na počest dědice. To visí ve vzduchu v napětí, neboť otázka dědictví byla vzhledem k synovi Hagar na dlani.
Tradovaný příběh, (nutno si uvědomit že původně předávaný ústně, než písemně) v uších židovského posluchače sepne AHA efekt. Sára je nejen hloupěna, která z ženského rozmaru pouze žárlí a jde jí o moc, ale chrání svého syna, nejen opičí láskou, jak by z fundamentalistických výkladů vyznívalo, ale příběh je o tom, že chrání jeho lidskost.
Ono totiž verš 9. o posmívání Izmaela Izákovi, který ČEP překládá nešťastně, jako „poštívač“ ,neodpovídá originálu. Toto slovo se v jiném kmenu slovesném v hebr. používá např. v případu kdy Potifarova manželka říká o Josefovi: „Hleďte ,přivedli k nám Hebreje, a on se u nás bude miliskovat“( 1Moj 39,14 i 17).Vyskytuje se u obětech božstvu Dágonovi, kdy chtěli přivést Samsona k nevázaným hrám. Dále pak např.když se Izraelci dopouštěli modlářství :“Nakonec se dali do nevázaných her, dováděli ,hráli (EX 32,6)
Co je na tom špatného“ si hrát“? Ten Hospodin je krutý, když zakazuje zábavu….?
Z celkové kontextu tedy vyplívá ,že se jednalo o sexuální kultické nevázanosti. V případě ze strany Izmaele právě on používá to co bylo běžným zvykem té doby a kultury. Sexuální degradací si chce kulticky podmanit a nárokovat dědictví.(Prosím neplést s homosexualitou, ke které se primárně Bible nevyjadřuje). K tomu by nasvědčoval i v příběhu vypravěče překlad Izákova jména, který se dá i vysvětlovat, jako „ať se mi směje, kdo o tom uslyší“.
Pak už příběh dává smysl a na Sáru, Hospodina vrhá úplně jiné světlo.
Kdyby překladatelé neolamovali příběhům hroty, puritáni své doby používali teologii nevznikali by takové propasti pochopení k biblickým příběhům.
Na konec ještě malé přiblížení textu. Možná namítnete: „Jak mohl Izmael někoho sexuálně degradovat, když byl(jak text píše…maličký ,nesen na zádech matky…HA „? A.) Dát „dítě na ramena“ je ve vyprávění symbolický právní úkon, kdy jsou veškerá práva a povinnosti přeneseny na matku.
B.) „Vždyť to miminko položila pod keř…HA“ ? Opět klasický zvyk té doby, kterému byla Hagar dobře poplatná. Pokládá pod posvátný keř, křovisko a chce tímto způsobem donutit božstvo k činu. Proto „pozvedla hlas“ =vzývá.
Příběh vypravěče je v závěru o tom, že Bůh, jediný pravý, milosrdný Bůh nemoralizuje Hagar co tam řve a uctívá za koště, ale vstupuje do příběhu, nejen nějakou ezoterickou poučkou, ale na rozdíl od falešných božstev prakticky= prostě dá jim napít a pokolení Izmaele je zajištěno.
No není Pán Bůh machr ?
A dál? No tam je to taky napínavé….ale to už si nastudujte sami a nebojte se teologie, než vám to někdo opět blbě „předžvýká.“
(¹) Drama Věků E.G.White „údajné vidění“ str.101
